Marketingová studie

zeměřená na podporu místního

cestovního ruchu na ústecku

únor 2006

Kolpron CZ, s.r.o.

Ing. Jan Suchý

Bc. Martin Popek

Jiřina Čalfová

Sluneční náměstí 2

158 00 Praha 5

tel.: 251 611 583-4

fax.: 251 612 548

email: kolpron@iol.cz

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a z prostředků Ústeckého kraje

Obsah

A Úvod

Lokalizace Ústecka v prostoru chráněných přírodních oblastí Českého středohoří, Východních Krušných hor a Labských pískovců je vhodnou příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu. Cílevědomé využití rozmanitých turistických atraktivit spojené s jejich vhodnou marketingovou podporou a zajištěná fungující kooperace zájmových skupin představují hlavní směry orientace rozvoje místního turistického ruchu.

Využití tohoto potenciálu mohou zainteresované subjekty podpořit v oblasti infrastruktury, organizace městské hromadné dopravy v regionu, koordinací a vlastním obohacením marketingových aktivit a informačních služeb. K lepšímu celoročnímu rozložení návštěvnosti regionu je třeba vyvážit sezónní rekreační, sportovní a zábavní aktivity s oživením místních kulturních a historických tradic a atraktivními formami jejich poznávání. Nezbytnou podmínkou úspěšnosti v této oblasti je dobrá spolupráce s obcemi v širším okolí města, orgány ochrany přírody a krajiny a se sdruženími, jejichž aktivity s turistickým využitím území souvisejí. V oblasti cestovního ruchu podmiňují funkční rozvoj vzájemné pozitivní zpětné vazby mezi Ústím nad Labem jako regionálním centrem a jeho zázemím.

Ústecko disponuje dosud málo využitým turistickým potenciálem, který představuje možnosti pro rozvoj drobného podnikání v okolí města i pro produktivnější využití nabídky služeb ve městě samém. Opatření a projekty navržené v koncepci rozvoje cestovního ruchu by měly proces revitalizace usměrnit a doplnit existující nabídku o chybějící funkce.

B Analytická část

1. Obecné trendy cestovního ruchu

1.1. Základní trendy cestovního ruchu v celosvětovém měřítku

Preference a chování lidí a s nimi i nabídka služeb a produktů cestovního ruchu se neustále vyvíjejí. Zatímco dříve nabídka určovala poptávku, dnes je tomu právě naopak. Stále větší nasycení trhu, rostoucí zájem spotřebitelů o sebe sama, vyšší disponibilní příjmy a rostoucí fond volného času ovlivňují oblast cestovního ruchu nejvíce.

V následujících několika bodech jsou shrnuty základní budoucí trendy, které ovlivňují cestovní ruch:

• Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž zdravotní stav seniorů se bude postupně zlepšovat a zároveň budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu.

Důsledky pro cestovní ruch:

• rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti,
• rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy,
• rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách,
• rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce,
• rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu,
• rostoucí poptávka po kratších pobytech.

• Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat výběr destinace a způsob trávení pobytu.

Důsledky pro cestovní ruch:

• turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány z hlediska zdraví jako rizikové,
• poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat,
• poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s takovou dovolenou spojených,
• poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech.

• V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie.

Důsledky pro cestovní ruch:

• rostoucí poptávka po speciálních produktech,
• stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování,
• poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací,
• poroste poptávka po nových (dosud neobjevených) destinacích.

• Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka, a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené.

Důsledky pro cestovní ruch:

• rostoucí poptávka po levnějších produktech,
• rostoucí poptávka po relaxačních pobytech,
• zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených.

• Zkušenější spotřebitelé si budou stále častěji zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a zejména na poměr kvality a ceny.

Důsledky pro cestovní ruch:

• dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času,
• mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb,
• bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená,
• preference budou stále roztříštěnější,
• věrnost destinacím bude nadále oslabovat,
• chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy),
• klesne poptávka po plně doprovázených zájezdech,
• dodavatelé získají vyšší zisky, pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy,
• bude více preferována mobilita, a poroste tak poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol,
• poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu.

• Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací.

Důsledky pro cestovní ruch:

• dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu,
• zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet,
• význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet,
• internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu,
• základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích.

• Lepší dostupnost rychlostních vlaků a zejména nízkonákladových přepravců (např. leteckých) ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení.

Důsledky pro cestovní ruch:

• destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů,
• lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech (i vzdálenějších),
• přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně,
• klesne význam autobusové dopravy,
• okružní plavby, ať už levnější či nákladné, získají na významu, především u populace starší 50 let.

Cestovní ruch je odvětvím sektoru služeb, které v ekonomikách vyspělých států představuje nadpoloviční až dvoutřetinový podíl. V rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří dlouhodobě k těm rychleji rostoucím. Celosvětově vytváří cca 12 % pracovních míst. Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP se blíží 15 % a objemem tržeb se cestovní ruch řadí na první místo mezi hospodářskými odvětvími před obchod s ropou a automobilový průmysl.

Po tříleté stagnaci mezinárodního cestovního ruchu, způsobené zejména teroristickými útoky na USA, válečným konfliktem v Iráku, epidemií SARS, oslabením ekonomik významných zdrojových zemí cestovního ruchu, nastal v roce 2004 obrat. Počet mezinárodních příjezdů se oproti předchozímu roku zvýšil o 10 % (dosáhl 760 mil.), což představuje nejvyšší meziroční růst za posledních 20 let. Růst příjezdového cestovního ruchu byl zaznamenán ve všech regionech, ale nejvýrazněji se projevil v Asii a Pacifiku (+29 %). Naproti tomu Evropa vykázala nejmenší růst ze všech světových regionů. Počet mezinárodních příjezdů zde vzrostl o 4 % na 414 milionů. Lepší výsledky vykazovaly země střední a východní Evropy (+8 %); země eurozóny byly ovlivněny především směnným kursem USD/Euro, kdy Euro oproti americkému dolaru posilovalo.

1.2. Základní trendy cestovního ruchu v republikovém měřítku (incoming)

V kontextu světového a evropského cestovního ruchu se Česká republika dosud na přední místa neřadí. Na celosvětových příjezdech se podílí necelými 3 % (na evropských příjezdech méně než 5 %).

V roce 2004 dosáhly v České republice devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu 4,2 mld. USD. Na tvorbě hrubého domácího produktu se příjmy z cestovního ruchu podílely 3,9 %, přičemž celosvětově to činí více než 10 %. Tyto příjmy představují ekvivalent 6,3 % exportu České republiky. Podíl na příjmech ze služeb činil 43,1 % Tato čísla dokládají význam cestovního ruchu z hlediska platební bilance státu i to, do jaké míry přispívá k celkové bilanci zahraničního obchodu.

Do České republiky přicestovalo v roce 2004 o 19 % zahraničních návštěvníků více než v roce předchozím. Mezi zeměmi střední a východní Evropy, které již tak vykazovaly v rámci starého kontinentu nadprůměrná čísla (viz předchozí kapitolu), se jedná o velmi příznivý ukazatel.

Dle agentury CzechInvest do České republiky v roce 2004 přicestovalo 7,9 mil. návštěvníků, z toho 6,1 mil. (76,6 %) se ubytovalo v hromadných ubytovacích zařízeních. Nejvíce návštěvníků přijelo tradičně z Německa (bezmála 26 % celkového počtu); v porovnání s rokem 2003 vzrostl jejich počet o 9,1 %. To je pozitivní výsledek, uvážíme-li, že se celkový počet zahraničních cest Němců zvýšil pouze o 2 %.

Tradičně nejnavštěvovanějším regionem v rámci České republiky je hlavní město Praha. V roce 2004 sem zavítalo více než 57 % zahraničních turistů, tj. ubytovaných návštěvníků, viz přílohu 1. Ústecký kraj navštívilo 148 tisíc zahraničních a 207 tisíc domácích turistů, což je absolutně i v přepočtu k velikosti kraje méně než v sousedních Karlovarském a Libereckém kraji. Průměrná délka pobytu zahraničních turistů v Ústeckém kraji činila 4,6 dne. Zdaleka nejvíce zahraničních turistů přijelo z Německa (57 %), jejich pobyt byl jen nepatrně delší než průměr, činil 4,7 dne (příloha 1).

Ústeckému kraji náleželo v mezikrajském srovnání poslední místo ve všech třech sledovaných ukazatelích využitelnosti ubytovacích zařízení. Hrubé využití lůžek, které vychází z celkového počtu stálých lůžek v ubytovacích zařízeních, činilo pouze 19,4 % (pro srovnání – v Praze to bylo 52,7 %, v Karlovarském kraji 40,6 %). Čisté využití lůžek, vycházející z počtu lůžek, která byla hostům v době návštěvy skutečně k dispozici, dosáhlo 21,3 % (v Praze 53,5 %, v Karlovarském kraji 43,4 %). Konečně, využití pokojů činilo 26,5 % (v Praze 61,2 %, v Karlovarském kraji 49,4 %). Údaje za ostatní kraje České republiky viz přílohu 1.

Základním předpokladem dalšího rozvoje cestovního ruchu v České republice je pokračování nárůstu tuzemských i zahraničních návštěvníků, zejména ubytovaných turistů. Sekundárním předpokladem je rozvoj regionů.

Jedním z hlavních rozvojových předpokladů bude vytváření atraktivní nabídky klientům ve formě nových ucelených produktů a produktových balíčků cestovního ruchu (viz obecné mezinárodní trendy cestovního ruchu). Pro vytváření takovýchto produktů má Česká republika výhodné podmínky vyplývající z geografické polohy, přírodních a kulturních hodnot, relativně dobrých základů turistické infrastruktury (zejména v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy) a potenciálně schopných lidských zdrojů.

Za strategicky nosné formy cestovního ruchu, s výrazným potenciálem uplatnění se na tuzemském trhu, lze považovat:

• kulturní a poznávací cestovní ruch založený na rozsahu, pestrosti a koncentraci přírodních, historických, kulturních a jiných atraktivit,
• venkovský cestovní ruch založený na zhodnocení relativně nezatížených území,
• pěší turistiku a cykloturistiku využívající stále se rozšiřující síť značených tras,
• kongresový a incentivní cestovní ruch s doprovodnými službami,
• lázeňství se souvisejícími službami,
• pobyty s aktivním vyžitím spojující poznání s neobvyklými zážitky.

Potenciál cestovního ruchu České republiky není v celkovém pohledu dostatečně využíván. Proto je na celostátní i regionální úrovni potřeba vyvinout aktivity k překonání následujících překážek a bariér:

• rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a zkvalitnění služeb pro návštěvníky,
• příprava lidských zdrojů pro řízení a provoz zařízení cestovního ruchu (mimo jiné zlepšení jazykové vybavenosti),
• podpora podnikání a aktivit vedoucích k tvorbě nových produktů v cestovním ruchu,
• zavádění a rozvoj nových informačních technologií v cestovním ruchu,
• prosazování partnerství mezi subjekty ovlivňujícími cestovní ruch a zainteresovanými na jeho rozvoji,
• zajištění růstu finančních prostředků na investice do cestovního ruchu.

2. Všeobecná charakteristika regionu

Pro účely této marketingové studie region chápeme v územním rozsahu okresu Ústí nad Labem.

2.1. Poloha

Okres Ústí nad Labem leží na severu České republiky, při hranici se Spolkovou republikou Německo; sousedí se spolkovou zemí Sasko. Podél hranic s Německem je vymezen horským pásmem Krušných hor a Labských pískovců, na jihu pak pásem Českého středohoří.

Okres náleží do povodí Labe, které je nejdůležitější vodní cestou v České republice umožňující lodní přepravu mezi městy na Labi a Vltavě a městy v Německu, Polsku a západní Evropě. Levobřežním přítokem Labe v Ústí nad Labem je Bílina.

Hlavní město okresu – Ústí nad Labem – je zároveň krajským centrem, má výhodnou geografickou polohu, neboť leží v místě kontaktu Mostecké pánve a labského koridoru. Jeho exponovanost umocňuje poloha při křížení evropské rozvojové osy (Kodaň – Berlín – Drážďany – Ústí nad Labem – Praha – Vídeň) a osy regionálního významu, směřující pod Krušnými horami od Chebu po Děčín.

Přestože je ústecký okres pohraničním územím České republiky, Ústí nad Labem je od Prahy vzdáleno pouze 92 km. Jen málo obyvatel Prahy ale vnímá, že např. Soběslav v jižních Čechách leží dále než Ústecko. Relativní uzavřenost pánevních oblastí a jejich specifická průmyslová historie způsobily, že se souměstí Chomutov – Most – Teplice – Ústí nad Labem stalo svébytnou oblastí s vlastní identitou „severních Čech“.

Nejvýše položeným bodem okresu je v Krušných horách vrch Špičák s výškou 723 m n. m. Podnebí je na většině území teplé a příznivé, s výjimkou nejvyšších míst. Podle měření hydrometeorologické stanice v Ústí nad Labem-Kočkově dosahují průměrné roční teploty vzduchu 8,4°C, průměrný roční úhrn srážek činí 584,5 mm a slunce svítí v průměru 1 406,1 hodin v roce.

2.2. Správní členění

Okres Ústí nad Labem je – společně s okresy Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most a Teplice – součástí Ústeckého kraje. Ten tvoří se sousedním Karlovarským krajem administrativně-statistický region NUTS II Severozápad vymezený pro potřeby komunikace s Evropskou unií a jejími orgány.

Okresy jako administrativně-správní jednotky státní správy byly s účinností od 1. 1. 2003 zrušeny. Jejich pravomoci se přesunuly z největší části na obce s rozšířenou působností (ORP), také nazývané malé okresy. Tyto obce byly určeny zákonem č. 314/2002 ze dne 13. června 2002. Stejný zákon určil i obce s pověřeným obecním úřadem (POU), které stojí v pomyslné administrativně-správní hierarchii o stupeň níže.

Rozloha okresu Ústí nad Labem činí 404 km², což představuje 7,6 % území Ústeckého kraje. Okres je územně shodný se správním obvodem obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem, který tvoří 3 obce s pověřeným obecním úřadem, a to Libouchec, Ústí nad Labem a Velké Březno. Okres tvoří 23 obcí, z toho 3 s postavením města (Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice). Ústí nad Labem je jako jediné v okrese městem statutárním; dále se člení na 4 městské obvody.

Agendu stavebních úřadů zajišťuje v okrese sedm následujících obcí: Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice, Chlumec, Libouchec, Povrly, Velké Březno.

Na území ústeckého okresu zasahují dvě chráněné krajinné oblasti, na jejichž území je státní správa v oblasti ochrany přírody a krajiny vykonávána speciálními správními orgány – Správami CHKO. Správa CHKO plní úkoly odborné organizace ochrany přírody, tj. provádí potřebné inventarizační průzkumy, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, spolupracuje s výzkumnými a vědeckými pracovišti, zajišťuje strážní, informační a kulturně výchovnou činnost.

Správa CHKO Labské pískovce sídlí v Děčíně IV-Podmoklech, ulice Teplická 424/69.
Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích, ulice Michalská 260/14.

2.3. Kategorizace území ve vztahu k cestovnímu ruchu

V letech 1998-1999 bylo na území České republiky vymezeno agenturou CzechTourism 15 turistických regionů, tzn. území, pro než je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Turistické regiony většinou nekorespondují s územněsprávním členěním státu. Jednou z nemnohých výjimek je Ústecký kraj, jenž současně tvoří samostatný turistický region Severozápadní Čechy. Turistické regiony se mohou dělit na menší území, tzv. turistické oblasti. Tyto oblasti slouží především pro domácí cestovní ruch. Turistický region Severozápadní Čechy se dělí na tři oblasti. Okres Ústí nad Labem tvoří spolu s okresy Teplice, Most a Chomutov turistickou oblast Krušné hory a Podkrušnohoří. V turistických regionech a popř. oblastech postupně začínají působit destinační agentury, jejichž hlavním úkolem je koordinovat aktivity v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

2.4. Socioekonomické údaje

Sídelní struktura a obyvatelstvo

Ještě v polovině 19. století bylo obyvatelstvo na území okresu Ústí nad Labem rozmístěno rovnoměrně. Sídelní strukturu tvořila převážně malá, relativně rovnocenná sídla. Následný vývoj však již byl selektivní, s nejvyšší dynamikou na území okresního města a Chabařovic. Po druhé světové válce dochází k dalšímu rozrušení sídelní struktury a ještě výraznější koncentraci obyvatel do metropolitního prostoru. Řada sídel zanikla v důsledku těžby hnědého uhlí (např. Dělouš, Úžín, Tuchomyšl, Vyklice), jiná nebyla znovu osídlena po odsunu německého obyvatelstva (jednalo se převážně o drobná sídla v periferních horských polohách).

V současné době žije v okrese Ústí nad Labem 291 obyvatel na km2, což je téměř dvakrát více než v kraji jako celku, a ve městě Ústí nad Labem je soustředěno 80 % obyvatel okresu.

Celková populace okresu, která ke konci roku 2004 čítala 117 729 osob (z toho 57 158 mužů), v posledních letech zůstává poměrně stabilní (viz následující tabulku). Na přírůstku v roce 2004 se podílela podobnou měrou migrace (+58 osob) i přirozená měna (+77 osob).

Vývoj počtu obyvatel v okrese Ústí nad Labem v letech 1995-2004

Průměrný věk obyvatel okresu dosahuje 38,8 let; 16,1 % je ve věku do 15 let, 71,4 % mezi 15 a 64 lety a 12,4 % starších 65 let.

Ekonomika, výroba

Ekonomickou základnu regionu od počátku průmyslové revoluce jednostranně určovala zejména naleziště hnědého uhlí. Okres je tak těsně spjat nejenom s těžebními aktivitami, ale také s navazujícím průmyslem, tj. energetikou, chemickým průmyslem, strojírenstvím atp. V oblasti chemie je nejdůležitějším podnikem v okrese Spolchemie, energetika je zastoupena Teplárnou Trmice. Dalším významným zaměstnavatelem Ústeckého regionu je Setuza (potravinářský průmysl – zpracování rostlinných olejů a jedlých tuků).

Útlum těžby uhlí v 90. letech se velmi nepříznivě projevil na zaměstnanosti obyvatel v regionu. Na konci roku 2005 dosahovala míra nezaměstnanosti v kraji 15,4 % (tj. 70 532 uchazečů o zaměstnání), v okrese Ústí nad Labem 13,4 % (8 787 uchazečů o zaměstnání). Všech sedm okresů kraje se nacházelo mezi patnácti okresy s nejvyšší nezaměstnaností v České republice.

Snaha tuto nepříznivou situaci zvrátit se odráží mimo jiné v podpoře průmyslových zón. V okrese Ústí nad Labem je v současné době evidováno pět zón v různých fázích naplněnosti a přípravy: Libouchec-Žďárek, Trmice, Ústí nad Labem-Všebořice, Ústí nad Labem-Neštěmice, Ústí nad Labem-Severní Předlice. Nejúspěšnější z hlediska lokalizace velkých investorů se jeví průmyslová zóna Trmice (cca 3 km od centra Ústí nad Labem), kde byl v roce 2002 otevřen výrobní areál americké společnosti Black&Decker (výroba elektrických strojů a přístrojů a elektronických zařízení) zaměstnávající cca 1 000 osob. V zóně je umístěn také Metal Ústí nad Labem zaměřený na výrobu motorových pístů a kompresorů. Metal sice v ústeckém regionu vyrábí od roku 1916, v současné době, kdy je členem skupiny Kolbenschmidt Pierburg AG patřící ke koncernu Rheinmetall Automotive, však zvyšuje a modernizuje své výrobní kapacity. Do výstavby a vybavení nové výrobní haly investuje cca 800 milionů Kč. Počet zaměstnanců se pohybuje kolem 750. V trmické průmyslové zóně vznikla také nová hala norské společnosti Jotun Powder Coatings zaměřené na výzkum, vývoj a výrobu termosetických práškových nátěrových hmot a zaměstnávající cca 100 osob.

Průměrná mzda v okrese Ústí nad Labem činila ve 3. čtvrtletí roku 2005 dle údajů ČSÚ 18 002 Kč, což bylo nejvíce ze všech okresů Ústeckého kraje (krajský průměr dosahoval 17 003 Kč). Rovněž nárůst oproti předchozímu roku byl nejvyšší; index 2005/2004 měl v okrese Ústí nad Labem hodnotu 106,3, v kraji 105,8.

2.5. Občanská vybavenost

Zdravotnictví a sociální zabezpečení

Následující tabulka obsahuje vybrané ukazatele ČSÚ vztahující se ke zdravotnictví a sociálnímu zabezpečení (konec roku 2004). Pro umožnění srovnání jsou uvedena data za Ústecký kraj a okres Ústí nad Labem, v samostatném sloupci je rovněž pořadí okresu Ústí nad Labem v rámci kraje.

Vybrané ukazatele v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení (2004)

Přímo ve městě Ústí nad Labem je lůžková zdravotní péče zajištěna v Krajské Masarykově nemocnici. Nemocnice nabízí specializovanou péči v potřebném rozsahu (1 500 lůžek) nejen pro občany města, ale i pro spádovou oblast.

Město mělo jako první v republice propracovaný dlouhodobý plán komunitní péče a i díky tomu disponuje sítí sociálních služeb zajišťovaných různými typy organizací (privátní, neziskové, státní). Domovy důchodců a penziony v Ústí nad Labem čítají 795 míst, v domově na Severní Terase je navíc 15 míst pro matky s dětmi. Kapacita ústavů sociální péče pro mládež činí 167 míst.

Školství

Podobně jako v předchozí kapitole, i zde uvádíme srovnávací tabulku vybraných ukazatelů ČSÚ vztahujících se tentokrát ke školství (konec roku 2004). Opět jsou uvedena data za Ústecký kraj a okres Ústí nad Labem, v samostatném sloupci pak pořadí okresu Ústí nad Labem v rámci kraje.

Vybrané ukazatele v oblasti školství (2004)

Jedinou vysokou školou v okrese Ústí nad Labem je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně se čtyřmi fakultami (pedagogickou, sociálně ekonomickou, životního prostředí, užitého umění a designu) a třemi ústavy (techniky a řízení výroby, slovansko-germánských studií, zdravotnických studií). Vzhledem k poloze města a snadné dostupnosti Prahy studuje značný počet studentů z ústeckého regionu na pražských vysokých školách.

Ve městě Ústí nad Labem je 21 státních či soukromých zařízení středního školství. Jedná se o 2 gymnázia, 2 střední průmyslové školy (strojní a chemická), 3 obchodní akademie a dále odborné školy a učiliště různých zaměření. Dlouhodobým trendem je zvyšování počtu žáků na gymnáziích, zatímco ve zbývajících zařízeních žáků ubývá.

Střední škola zaměřená na cestovní ruch se nachází v okrese Děčín, ve Varnsdorfu (SŠ služeb a cestovního ruchu).

Maloobchod

Tato kapitola se zaměřuje především na velkoplošné prodejny zboží denní potřeby (potraviny), kterými jsou hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny.

Ústecký kraj patří již několik let z tohoto pohledu k nejlépe vybaveným regionům České republiky, zejména co se týče hypermarketů. Ukazatel prodejní plochy na 1 000 obyvatel zde překračuje hodnotu 110 m²; podobně vysoký je už pouze v Moravskoslezském kraji. Rovněž vybavenost diskonty je na Ústecku nadprůměrná, počet prodejen tohoto typu se zde pohybuje v rozmezí 40-49 na 1 000 obyvatel (vyšší je tento ukazatel jen v Karlovarském kraji, stejný v kraji Středočeském). Nejnižší tak zůstává relativní počet supermarketů; ukazatel sice dosahuje stejné hodnoty jako v případě diskontů, v celorepublikové optice však představuje pouze průměr.

V následující tabulce je uveden přehled velkoplošných prodejen zboží denní potřeby v okrese Ústí nad Labem. Upozorňujeme, že supermarkety Julius Meinl byly v minulém roce převzaty společností Ahold (supermarkety Albert), podobně hypermarkety Carrefour se chystá převzít společnost Tesco.

Přehled velkoplošných prodejen zboží denní potřeby (2006)

Jak z tabulky vyplývá, maloobchodní síť velkoplošných prodejen v okrese Ústí nad Labem je centralizovaná, soustřeďuje se do okresního města. Jedinou výjimku představuje Gloubus v Trmicích, i ten je však vzdušnou čarou od centra Ústí nad Labem vzdálen méně než 5 km. Celý okres tak spáduje víceméně do jednoho bodu.

V krátkodobém horizontu by se měla maloobchodní nabídka ve městě Ústí nad Labem dále rozšířit. V prostoru Nové tržnice má vzniknout nové obchodně-zábavní centrum s multikinem (viz kapitolu Investiční záměry).

Objekty individuální rekreace

Metodika sledování počtu objektů individuální rekreace byla v posledních dvou sčítáních (1991 a 2001) odlišná. V roce 1991 byly k dispozici údaje o počtu objektů pro individuální rodinnou rekreaci jednak vyčleněných z bytového fondu (chaty, rekreační domky, některé chalupy), a dále nevyčleněných z bytového fondu (chalupy, které byly nadále určeny na trvalé bydlení, ale využívaly se pro rekreaci). Je nutno poznamenat, že počty vyčleněných rekreačních objektů jsou obvykle mnohem vyšší.

Sčítání v roce 2001 už ve výsledcích uvádí pouze jedno celkové číslo trvale neobydlených bytů z důvodu rekreačního využití. Tento údaj metodicky zhruba odpovídá nevyčleněným objektům z šetření v roce 1991.

Objekty individuální rekreace (1991)

Index individuální rekreace, vyjadřující počet objektů individuální rekreace na km², je nejvyšší v obci Dolní Zálezly (37,8), Ryjice (17,0), Tisá (16,8). I samotné krajské město vykázalo vyšší hodnotu indexu než je okresní průměr (11,6 resp. 7,0).

Technická vybavenost

Údaje o vybavenosti obcí technickou infrastrukturou jsou čerpány ze Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2001 ČSÚ. Jak z výsledků vyplynulo, vybavenost obcí okresu Ústí nad Labem je na dobré úrovni. Všechny obce jsou napojeny na vodovod, polovina na kanalizaci a většina i na plynovod. Všechny tři druhy sítí jsou rozvedeny v Ústí nad Labem, Chlumci, Ryjicích, Malečově a Dolních Zálezlech.

Technická vybavenost (2001)

2.6. Životní prostředí

Oblast Ústecka, stejně jako celé severozápadní Čechy, byla ve druhé polovině 20. století postižena především těžbou v hnědouhelných dolech s navazující výrobou energie. Náprava těchto škod byla od počátku jednou z priorit nových institucí státní i regionální politiky v 90. letech. Ústí nad Labem je v nápravě ekologických škod úspěšné. Zastavení mnoha neudržitelných provozů, intenzivní výstavba čističek odpadních vod, odsíření tepelných elektráren a rekultivační programy umožnily zlepšit životní prostředí ve městě i jeho okolí na standardní evropskou úroveň. Kvalita ovzduší i povrchových vod je pravidelně monitorována a výsledky jsou volně dostupné (viz tabulku).

Těžební činnost se neprojevila pouze zhoršenou kvalitou ovzduší a vod, ale také erozí. Zhruba třetině rozlohy okresu Ústí nad Labem přísluší nejvyšší stupeň ohrožení erozí, vylučující zemědělské využití. Na podstatně větší ploše jsou patrné průvodní jevy, jako například snižování mocnosti ornice, zhoršování fyzických a chemických vlastností půd, poškozování porostů, komunikací, znečišťování povrchových vod. Výrazné projevy eroze jsou patrné v Českém středohoří, účinky hloubkové eroze jsou postiženy kvádrové pískovce v severní části okresu.

Měrné emise REZZO 1-3 (2003)

Město Ústí nad Labem je od května 2005 členem Národní sítě Zdravých měst České republiky. Projekt Zdravé město je mezinárodní projekt garantovaný Světovou zdravotní organizací (WHO), jehož cílem je vytvářet podmínky pro kvalitnější a zdravější život obyvatel měst. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v České republice, v roce 1994 vznikla asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR). V současné době má 65 členů (města, obce, kraje, mikoregiony) s regionálním vlivem na 1 446 měst a obcí, tj. 2,4 milionu obyvatel.

Pro zařazení do této sítě je třeba respektovat vytyčené principy OSN a EU:

• podpora zdraví a kvality života,
• udržitelný rozvoj – místní postup k propojení sociální oblasti, ekonomické oblasti a životního prostředí,
• participace veřejnosti – partnerství v komunitě.

V rámci projektu Zdravé město jsou finančně podpořeny projekty naplňující výše uvedené principy. V roce 2005 bylo v 1. kole schváleno 13 projektů, na něž byla poskytnuta částka v celkové výši 280 100 Kč. Předkladateli byly nejčastěji školy.

Součástí projektu Zdravé město Ústí nad Labem je také cyklus akcí pro veřejnost zaměřený na podporu zdraví a propagaci zdravého životního stylu. Největší z nich jsou Týdny pro duševní zdraví, které pro obyvatele města připravuje několik desítek organizátorů.

3. Turistické atraktivity

3.1. Přírodní atraktivity

Území okresu Ústí nad Labem je rozmanité z hlediska zastoupení přírodních zajímavostí. Setkává se zde několik geologických celků vyznačujících se svými zvláštnostmi. Většina z nich je místního významu, vybrané z níže jmenovaných pak dosahují významu regionálního.

Pískovcové skály v oblasti Tisá, Rájec, Ostrov

Skalní město Tiské stěny je přírodní památkou na jižním okraji krušnohorského zlomu druhohorní pískovcové tabule. Spolu se sousedními Rájeckými a Ostrovskými skalami tvoří tradiční oblast pískovcového horolezectví v západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Oblast skal je vyhledávaných cílem nejenom místních lezců, svojí aktivní dovolenou tu tráví i ostatní návštěvníci. Územím prochází značené turistické trasy a cyklotrasy, samotnými Tiskými stěnami pak vede naučná stezka se dvěma okruhy. Hlavním východiskem do skal může být parkoviště poblíž kostela sv. Anny v Tisé. Za vstup do skalního města Tiské stěny se platí vstupné (20/10,- Kč za dospělou osobu/dítě), vstup do Ostrovských a Rájeckých stěn je bezplatný.

Přírodní park Východní Krušné hory

Jedná se o území táhnoucí se podél státní hranice od Cínovce po Petrovice. Území parku je revitalizováno, je obnovováno značení turistických tras, cyklostezek, upravují se vodní toky. Volně přístupná oblast Východních Krušných hor by měla plnit rekreační funkci.

CHKO České středohoří

Území jižní části ústeckého okresu je součástí CHKO České středohoří. Z velké části zalesněná oblast znělcových a čedičových sopečných kuželů, které často vystupují na povrch v podobě vypreparova-ných čedičových útvarů a věží, je protkána značenými turistickými trasami a cyklotrasami.

Národní přírodní památka Vrkoč

Odhalená čedičová žíla s dobře vyvinutou sloupcovou odlučností horniny na levém břehu řeky Labe. S centrem města Ústí nad Labem je propojená značenou turistickou trasou, vedoucí kolem výletního zámečku Větruše. Poblíž je přístupná vyhlídka.

Vodopády v okolí města Ústí nad Labem

Na labských přítocích v okolí města jsou zpětnou erozí vytvořeny různě vysoké vodopády. Jen na území krajského města můžeme mezi přírodní zajímavosti zařadit skupinku přibližně sedmi vodopádů, většinou přístupných po místních komunikacích, mezi kterými se vyjímá sedmnáct metrů vysoký Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce, součást území Vrkoč.

3.2. Kulturní atraktivity

K 31. 12. 2001 bylo na území okresu Ústí nad Labem celkem 173 zápisů do rejstříku nemovitých památek. Patří mezi ně například hrady, zámky, kostely, památníky, venkovské usedlosti, atd. Podle průměrného počtu památek na plochu okresu se řadí okres krajského města na předposlední místo v rámci Ústeckého kraje (42,8 na 100 km2). Nejvíce památek na plochu (94,4 na 100 km2) vykazoval okres Litoměřice. Přibližně polovina existujících kulturních atraktivit dosahuje regionálního významu. Mezi ty nejvýznamnější, přitahující návštěvníky i z ostatních regionů, patří:

Státní zámek Velké Březno

Zámek, vystavěný v polovině 19. století na pravém břehu řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem, je citlivě zasazen do krajiny Českého středohoří. Původně empírová stavba byla na přelomu 19. a 20. století přestavěna do současné novorenesanční podoby. Instalace zámeckých interiérů připomíná život rodiny Chotků, příslušníků české šlechty. Objekt je ve správě Památkového ústavu v Ústí nad Labem. Zámecký exteriér dotváří krásný a cenný přírodně krajinářský park s četnými druhy zajímavých dřevin. Organizovaných prohlídek je možné se zúčastnit v otevírací dobu i mimo ně.

Hrad Střekov

Upravená hradní zřícenina na sto metrů vysoké znělcové skále na pravém břehu Labe tvoří v jižní části města Ústí nad Labem výraznou dominantu. Do hradního interiéru byla instalována expozice seznamující návštěvníky s historií hradu a jeho okolí. V lokalitě se nachází restaurace s vinárnou a bufet s terasou. U hradu je pro veřejnost přístupné parkoviště. Prohlídka hradu je individuální, nebo každou celou hodinu s průvodcem.

Skanzen a muzeum lidové architektury Zubrnice

Základem nejmladšího skanzenu v Čechách je stará historická vesnice v klínu kopců Českého středohoří. Pro muzejní účely jsou využity nejhodnotnější stavby středu obce a jejího okolí. Veřejnosti je zpřístupněn komplex roubené zemědělské usedlosti s interiérovými a exteriérovými expozicemi včetně unikátní teplovzdušné sušárny ovoce. Dále expozice vesnické školy, starého obchodu a kostel s pravidelnými výstavami. Ve středu návsi stojí přenesená barokní studna, nedaleko pod vsí je malé nádraží s muzejní expozicí dopravy. Za zhlédnutí stojí i roubený vodní mlýn.

I z ostatních zajímavostí místního významu mají vybrané z nich potenciál přilákat turisty z širšího okruhu. Ve vybraných kulturních památkách přístupných veřejnosti se jednotlivé vstupné, pokud se vůbec vybírá, pohybuje do 50,- Kč za dospělou osobu. Nabízené průvodcovské služby a průvodní tištěné materiály jsou převážně v českém jazyce. Otevírací doba hlavních památek je omezená a zhruba se shoduje. Otevírací doba ostatních atraktivit je buď přizpůsobena charakteru jednotlivých památek a zájmu návštěvníků, nebo jsou památky přístupné zcela volně. Při omezené otevírací době lze prohlídku většinou domluvit i mimo návštěvní dobu. Nabídka doprovodných programů v podobě různých kulturních a jiných společenských akcí ve významných památkách existuje a postupně se rozšiřuje. Dostupnost kvalitních stravovacích zařízení v okolí kulturních památek je dostatečná jen na území krajského města. Přehled vybraných kulturních atraktivit včetně technických a industriálních památek (mostky, mlýny, železnice…) v okrese Ústí nad Labem tvoří přílohu 2 a 3.

3.3. Sportovní atraktivity

Sportovní zařízení v okrese Ústí nad Labem typu sportovní hala, tenisové kurty jsou většinou využívána a spravována místními kluby a spolky a patří do základní občanské vybavenosti (příloha 4). Turisty nejsou příliš využívána, chybí jejich účinnější propagace. Regionálního významu pak dosahují golfový areál v Libouchci, plavecký areál na Klíši, termální koupaliště v Brné nad Labem a především Ski areál Zadní Telnice. Ten jediný lze považovat za primárně turistické sportovní zařízení v oblasti. Určitým potenciálem, převážně ve venkovském prostředí v okolí krajského města, disponují tamní jízdárny, v oblasti Tiských stěn pak případná horolezecká centra.

3.4. Návštěvnické atrakce

Ve městě Ústí nad Labem a okolí převažují atrakce místního charakteru. Nevycházejí tolik z bohaté historie průmyslové výroby a společenského vývoje v oblasti, jako z přírodních podmínek (tzv. méně sofistikované atrakce). Mezi obecně hojně navštěvované turistické cíle v krajském městě i okolí patří početné, více či méně propagované, krajinné vyhlídky. V okrese působí také několik jezdeckých oddílů a farem, nabízejících vybrané produkty tzv. agroturistiky. Přehled je uveden v příloze 5.

Westernové městečko v Ústí nad Labem – Střekově

Během letního období jsou ve westernovém městečku pořádány pravidelné i mimořádné akce, koncerty a hudební večery pro návštěvníky. Občerstvení je zajištěno v místě, ubytování je možné domluvit v okolních hotelích nebo ve vlastních stanech. Ze stabilních atrakcí jsou dostupné zvěřinec, střelnice, jízdy na ponících, půjčovna různého sportovního zařízení. Informace o westernovém městečku lze získat v informačním středisku města Ústí nad Labem.

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem

Krajského významu dosahuje zoologická zahrada v Ústí nad Labem, která se návštěvníkům prezentuje chovem vzácných exotických zvířat, “Dětskou ZOO“ a “Naučnou stezkou dinosaurů“. Je dobře dopravně dostupná autobusy a trolejbusy MHD z centra města i z vlakového a autobusového nádraží. Motorizovaným návštěvníkům slouží dvě parkoviště, občerstvit se je možné ve dvou celoročně otevřených bufetech, v letní sezóně navíc v restauraci. Mezi pravidelné atrakce pro návštěvníky různých věkových kategorií patří předváděcí akce a programy, zejména v letní sezóně.

Horolezectví

Oblast Labských pískovců, jejichž součástí jsou Tiské stěny, Ostrovské a Rájecké skály, nabízí jedinečné podmínky pro horolezectví. V oblasti funguje specializovaná horolezecká škola Extreme Experience v.o.s. se sídlem v Libouchci, která nabízí zájemcům širokou škálu kurzů lezení včetně jednodenních. Informace jsou k dispozici v pokladně na Skalním náměstí v Tiských stěnách.

Cyklotrasy, lyžování

Na území ústeckého okresu je po veřejných a účelových komunikacích trasováno dvanáct cyklotras značených v terénu a jedna neznačená trasa, viz přílohu 5. Nejvýznamnější a zároveň nejdelší popsanou trasou na území Ústeckého kraje je cyklotrasa č. 2 vedoucí po pravém břehu Labe z Dolního Žlebu u Děčína do Litoměřic. Trasa je součástí mezinárodní cyklotrasy Dresden – Mělník (Hamburg – Wien). Jednotlivé popsané úseky jsou dlouhé kolem 20 kilometrů, většinou s možností vzájemných propojení. Vedle zmiňovaných turistických cyklotras vedou na území krajského města další příměstské cyklotrasy značené v mapě.

V roce 2003 byl vypracován Generel a studie proveditelnosti turistických cest a cyklostezek, vztažený k území města Ústí nad Labem a okolí. Hodnocení stávající sítě značených tras pro pěší turisty a cyklisty je ve studii doplněno návrhem na její rozšíření včetně potřebných úprav na stávajících trasách. Nově jsou navrženy zejména trasy tvořící okruh kolem města Ústí nad Labem. Podnětem k tomu byla především potenciální účast města na aktivitách Mezinárodního svazu lidových sportů IVV (Internationaler Volkssportverband). Popis jednotlivých stávajících cyklotras v Ústí nad Labem a okolí včetně zákresu v mapě je uveden v Cykloturistické mapě, vydané v roce 2005 pro Magistrát města Ústí nad Labem.

V oblasti pískovcových skal Tisá – Ostrov – Rájec lze vybrané v terénu značené cyklotrasy využít v zimním období jako turistické lyžařské trasy. V okolí osady Adolfov jsou pro běžkaře připravovány běžecké tratě směřující na Komáří Hůrku a dále potom na Cínovec. Informace pro návštěvníky jsou k dispozici v lyžařském středisku.

V lyžařském areálu Zadní Telnice je v zimním období v provozu šest lyžařských vleků s celkovou kapacitou cca 8-10 tisíc lyžařů za víkend. Středisko dosahuje regionálního významu. Menší kapacitu poskytuje areál v Tisé.

Turistické značené trasy

V okrese Ústí nad Labem slouží turistům k lepší organizaci pěších výletů početné turistické trasy značené v terénu. Síť turistických tras podchycuje všechny žádoucí cíle a není nutno ji zásadně rozšiřovat. Je však vhodné pokračovat v její revitalizaci a doplňování informačního a odpočinkového mobiliáře (viz Generel a studie proveditelnosti turistických cest a cyklostezek). Na webových stránkách města Ústí nad Labem je popsáno deset typů na výlety využívajících značené trasy. Jiné návrhy a popisy jednodenních výletů jsou uvedeny ve formě tištěných pohlednic, viz přílohu 5.

Naučné stezky

NS Tiské stěny – nejcennějšími partiemi skalní oblasti Tiských stěn prochází naučná stezka dělící se na dva okruhy – Malé a Velké stěny. Značení je jednosměrné, v pokladně na Skalním náměstí lze zakoupit informační materiál,

NS Pod Vysokým Ostrým – na území města Ústí nad Labem, v oblasti Brné a Střekova, 16 zastávek s informačními tabulemi, letáček z r. 1985,

NS Luční potok – tři kilometry dlouhý okruh v okolí obce Zubrnice s dvanácti informačními tabulemi,

Naučná historická stezka – bojiště s pomníky napoleonské bitvy roku 1813 v Chlumci, Přestanově, Stradově, Žandově, Varvažově a Nakléřově.

Zubrnická museální železnice

Stejnojmenné občanské sdružení založené v r. 1993 přišlo se záměrem zrekonstruovat železniční tratě Velké Březno – Zubrnice – Lovečkovice – Úštěk a Lovečkovice – Verneřice a provozovat je hlavně pro rekreační a muzejní účely. V druhé polovině 90. let začaly práce na opravě přibližně šestikilometrové trati Velké Březno – Zubrnice, následně Zubrnice – Lovečkovice (cca 5 km). Po dokončení rekonstrukčních prací se uvažuje o zavedení kolejové dopravy. V současné době jsou jednotlivé úseky využívány jen při zvláštních příležitostech za velkého zájmu veřejnosti. Část bývalé trati Úštěk – Lovečkovice – Verneřice bude sloužit již jen jako turistická stezka.

Labský přívoz Velké Březno – Povrly, Neštěmice

V provozu je jen v letní sezóně, denně, přeprava osob, automobilů, provozovatelem je Jiří Štěpánek.

3.5. Společenské akce

Kultura

V okrese Ústí nad Labem každoročně probíhá více jak deset významných kulturních akcí (příloha 6), polovina s mezinárodní účastí interpretů. Významnými centry kulturního dění v Ústí nad Labem jsou Severočeské divadlo opery a baletu, Dům kultury a nedávno rekonstruovaný areál letního kina. Nejčastějším, i když ne zdaleka jediným, pořadatelem kulturních a společenských akcí je Kulturní středisko města Ústí nad Labem. Většina akcí je hudebního charakteru a je vlastně přehlídkou různých hudebních žánrů (Trampská Porta, Labské léto, Mezinárodní jazz & blues festival). Na ostatních akcích spolupracuje s různými nestátními neziskovými organizacemi, obecně prospěšnými společnostmi, občanskými sdruženími, ale i komerčními společnostmi aktivními v oblasti kultury. Menšího charakteru jsou zábavní akce pořádané v Zoologické zahradě, na hradě Střekov, jarmarky a vzdělávací akce v Zubrnici, pořádané tamním Muzeem lidové architektury, Chabařovické poutě, a konečně výstavy a koncerty na zámku Velké Březno, v ústeckých kostelech a v galeriích.

Sport

Většiny z přibližně deseti významných sportovních akcí pořádaných každoročně v okrese Ústí nad Labem se účastní i zahraniční sportovci. Mezi nejnavštěvovanější podniky již tradičně patří Grand Prix v boxu a mistrovství světa v moderním pětiboji v kategorii Masters. Z outdoorových aktivit se těší místní pozornosti závody v parkurovém skákání, setkání majitelů historických vozidel v Žandově a letecký den na letišti v Ústí nad Labem – Všebořicích.

4. Turistická infrastruktura

4.1. Ubytovací služby

V porovnání se situací před rokem 1990, je nabídka ubytovacích zařízení pro turisty široká. Nabídka klasických sezónních ubytovacích zařízení, často nízké kvality, byla a stále je doplňována drobnějšími zařízeními v kategorii pensionů a ostatního ubytování v soukromí. Jejich slabinou je však nekoordinovanost při zahajování činnosti, absence vzájemných dohod. Dodnes například v regionu chybí pestřejší nabídka hotelů, jejichž kapacita by odpovídala kapacitě zájezdových autobusů. V okrese Ústí nad Labem je jen deset ubytovacích zařízení v kategorii hotel, pension s kapacitou větší jak 50 lůžek.

V okrese Ústí nad Labem je turistům k dispozici kolem 5 000 lůžek v komerčních ubytovacích zařízeních všech obvyklých kategorií v letní sezóně a z toho 3 500 lůžek mimo letní sezónu. Rozdíl je způsoben především uvolněním studentských kolejí během letních měsíců a jejich možným využitím k ubytování turistů. Z převážné většiny jsou celkové ubytovací kapacity soustředěny na území krajského města. V jeho okolí se nabídka ubytování koncentruje do severní části regionu, bohatší na přírodní atraktivity (Telnice, Petrovice, Tisá).

K dispozici je celkem 1269 lůžek hotelového typu ve 12 zařízeních. Šest hotelů s celkovou kapacitou 1033 lůžek je lokalizováno v městském prostředí (Ústí nad Labem, Trmice). Druhá polovina “menších“ hotelů, nabízejících celkově pětinu lůžkové kapacity, se nachází v severní části území okresu. Z celkové ubytovací kapacity v krajském městě tvoří lůžka hotelového typu nejčastější kategorii. Celkem pouze čtyři hotely nabízejí více jak 100 lůžek. Většinou se jedná o tradiční zařízení tohoto druhu (Interhotel Bohemia, Hotel Best Western Vladimír). Obvyklá cena za hotelové ubytování se pohybuje v rozmezí 200-1 000 Kč za lůžko a noc. Seznam zjištěných hotelů je uveden v příloze 8.

Penziony a priváty nabízejí v regionu Ústecka celoročně přibližně 700 lůžek. Jejich rozmístění je výrazně rovnoměrnější než v případě hotelů. Lůžková kapacita je v rozmezí 8-20 lůžek na privát/ penzion. Cenová úroveň ubytování se nejčastěji pohybuje mezi 250-350 Kč za osobu a noc.

Poměrně rozsáhlá je nabídka levného ubytování v ostatních zařízeních (ubytovny, turistické chaty, chatky v kempech…). V této kategorii je celoročně k dispozici 1 600 lůžek, v letních měsících je kapacita zvýšena na 3 000 lůžek. Cena pobytu se pohybuje v rozmezí 100-200 Kč za lůžko a noc.

Ve většině ubytovacích zařízeních jsou poskytovány základní služby včetně stravovacích. V Interhotelu Bohemia je k dispozici pět plně vybavených konferenčních salónků s celkovou kapacitou 800 osob a největším sálem až pro 300 osob. V hotelu Best Western Vladimír jsou konferenční technikou vybaveny dva sály s celkovou kapacitou 334 osob včetně restaurace a největším sálem o kapacitě 204 osob.

Počet ubytovacích zařízení v Ústeckém kraji byl v období 2000-2004 stabilní, podíl na celkovém počtu ubytovacích zařízení v ČR klesá. Počet i podíl lůžek v Ústeckém kraji se permanentně snižuje. Zároveň klesl v období 2000-2004 počet přenocování v kraji, a to téměř na polovinu (v ČR je stabilní). Rozdíly se objevují při hodnocení jednotlivých kategorií. Trojnásobně se zvýšila lůžková kapacita v nejkvalitnějších hotelech v kraji, podobně vzrostl i počet přenocování v této lůžkové úrovni. V kategorii levného ubytování se lůžková kapacita nepatrně snížila, zvýšil se však počet přenocování (především tuzemských turistů) a s tím i využitelnost lůžek. Naopak v kategorii pensionů pokleslo využití ubytovacích kapacit výrazně, kdy se počet přenocování propadl až na třetinu při zachování téměř stejné lůžkové kapacity. V rámci Ústeckého kraje zaznamenal nehlubší propad lůžkové kapacity právě okres Ústí nad Labem. Naopak největší podíl (téměř třetinový) krajské lůžkové kapacity je nabízen v okrese Děčín. Jeho význam v rámci kraje dále roste. Podle oficiálních údajů je v rámci Ústeckého kraje nejvyšší využití lůžek v okresech Chomutov, Děčín a Ústí nad Labem.

4.2. Stravovací a pohostinské služby

V Ústí nad Labem a okolí je celoročně v provozu více jak 150 restauračních zařízení, z toho se na území krajského města vyskytují přibližně dvě třetiny. Městské provozy jsou typické poskytováním pouze pohostinských služeb, bez vazby na ubytování. Disponují také obecně vyšší kapacitou, průměrně každé páté zařízení nabízí více než sto míst k sezení. Pětinu městských restaurací je možno zařadit do lepší kategorie, každou třetí lze pak označit za průměrnou restauraci. Kapacita nejlépe hodnocených podniků se pohybuje nejčastěji mezi 50-100 místy. V okolí Ústí nad Labem převažují restaurační zařízení s celkově nižší kapacitou míst k sezení, třetina z nich je spojena s vlastními ubytovacími kapacitami.

Restaurační zařízení

Většina restauračních zařízení nabízí posezení v zahradní restauraci a je bezbariérově přístupná. V krajském městě je nabídka rozšířena o tři čajovny, pět cukráren a šest kaváren. Dále pak o šest internetových kaváren a tři další možnosti přístupu k internetu (Severočeská vědecká knihovna, Informační středisko města Ústí nad Labem, Muzeum města Ústí nad Labem).

4.3. Poskytování informací

Informační centrum města Ústí Nad Labem

zajištění ubytování, prodej map, průvodců, publikací o městě a turistice, informuje o dopravních spojeních, prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce, prodej kulturních pasů Euroregionu Elbe/Labe.

Otevírací doba: Po-Pá 8.00 – 17.00, So 8.00 – 12.00, tel.: 475 220 233

Informační středisko Tisá

poskytování informací o celé oblasti NP Českosaské Švýcarsko a CHKO Labské pískovce včetně informací o možnosti ubytování, kempování, cyklostezek aj., prodej propagačních materiálů, průvodců, map.

Otevírací doba: duben – září, tel.: 475 222 440

Další informační střediska

Informační středisko Euroregionu Labe v Ústí nad Labem (tel.: 475 220 421)

Pokladna na Skalním náměstí v Tiských stěnách

4.4. Doprava

Silniční doprava

Ústí nad Labem se nachází na křižovatce vnitrostátních i mezinárodních komunikací. Mezinárodní silnice E 442 zajišťuje spojení na trase Cheb – Chomutov – Most – Teplice – Ústí nad Labem – Liberec, z ní se u Chlumce odpojuje silnice I. třídy č. 13 vedoucí přes Jílové do Děčína. Do Lovosic a částečně i Litoměřic je doprava svedena po silnici I. třídy č. 30. Spojení krajského města s hraničním přechodem Petrovice – Bahratal zajišťuje převážně silnice II. třídy. Významnější jsou přechody v ostatních okresech Ústeckého kraje, především Cínovec – Altenberg na mezinárodní silnici E 55 v okrese Teplice a Hřensko – Schmilka v děčínském okrese. Pro místní dopravu jsou významné silnice II. a III. třídy, spravované krajem. Právě komunikace nižších tříd často tvoří přístupové cesty k turistickým atraktivitám v okolí krajského města. Jejich mnohdy nekvalitní stav může mít negativní vliv i na cestovní ruch. V blízké době bude Ústí nad Labem přímo napojeno dálnicí D8 (Praha – Drážďany) na evropskou dálniční síť.

Železniční doprava

Ústí nad Labem je důležitým železničním uzlem se čtyřmi nádražími a elektrifikovanými železničními tratěmi vedoucími po obou březích Labe. Městem prochází hlavní železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín, která je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru Vídeň – Praha – Berlín – Hamburg. Koridor byl v posledních letech na území ČR plně modernizován a napojen na evropskou železniční síť. Páteří osobní přepravy jsou vlaky Eurocity, zastavující v Ústí nad Labem, které jsou v současnosti provozovány v taktu zhruba 120 minut (6 párů spojů denně v obousměrném provozu) s minimální trasou Praha – Berlín. Na vnitrostátní železniční trati, propojující krajské město s většinou okresních měst v Ústeckém kraji (Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb) jezdí přibližně padesát přímých spojů denně dohromady v obou směrech s třetinovým podílem rychlíkových spojů. Na trati Ústí nad Labem – Litoměřice – Poděbrady – Kolín pak kolem třiceti přímých spojů denně s většinovým zastoupením rychlíkových spojů a vlaků vyšší kvality.

Lodní doprava

Město Ústí nad Labem leží na řece Labi. Od roku 1997, kdy Česko podepsalo dohodu AGN (Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu), je Labe součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. Labská vodní cesta umožňuje přímé říční spojení se Spolkovou republikou, Francií, zeměmi Beneluxu a významnými evropskými přímořskými přístavy. Řeka je splavná pro rekreační osobní plavbu i pro nákladní říční plavbu na úsecích Chvaletice – Ústí na Labem a Ústí nad Labem – Hamburg. Z hlediska splavnosti je problematický úsek od Střekova po státní hranici, kde jsou plavební hloubky závislé na aktuálním vodním stavu, a tak často dochází k omezení či zastavení plavby, často v letním období, kdy je turistický potenciál Labe nejvyšší. Uvažuje se proto o provedení plavebních úprav českého Labe v úseku od Střekova po Hřensko, které umožní vyrovnat ponor lodí na českém a německém úseku řeky pro zachování celoročního režimu ekonomické plavby. S plavebními úpravami, konkrétně s výstavbou vodního díla Malé Březno je spojena také existence stávajícího překladiště sypkých substrátů ve Vaňově. Tato plocha může potenciálně v budoucnu sloužit jako rekreační zázemí města. Do budoucna se už nepočítá ani s využitím ploch pod Větruší, ani pod Mariánskou skálou k překládce zboží. Území pod Větruší je navrženo k městskému způsobu využití, bude však umožněno přistávání lodí - ovšem bez následné vykládky. Bude zde ale zachován patřičný prostor pro možnost vykládky a nakládky při mimořádných situacích. V současnosti je pro osobní rekreační dopravu na území Ústeckého kraje využíván přeshraniční úsek Děčín – Hřensko – Bad Schandau. Na území města Ústí nad Labem funguje pro nákladní říční dopravu přístav v Krásném Březně a překladiště Vaňov. V lokální úrovni, především pro nemotorovou dopravu, slouží v letním období přívoz ve Velkém Březně.

Letecká doprava

Od roku 2005 je v provozu nové neveřejné vnitrostátní letiště, zřízené na bývalé výsypce v lokalitě Podhorský park na západním okraji Ústí nad Labem. Hlavní činností je sportovní létání a letecký výcvik. Statut letiště však umožňuje také provoz dopravních letadel a aerotaxi s přepravní kapacitou až deset nebo dvanáct osob. Tato skutečnost může mít pozitivní přínos pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. V budoucnu je plánováno zavedení mezinárodního provozu spolu se zpevněním letištní plochy. Letiště je však ve svém rozvoji s ohledem na blízkost obytného území města limitované a provozně omezené. Letiště spravuje Ústecká letecká s.r.o., ve které má krajské město majetkovou účast. Dopravně dobře dostupné jsou mezinárodní letiště v Praze (90 km) a Drážďanech v Německu (cca 75 km). Navíc po dostavbě dálničního spojení mezi Českem a Německem budou obě letiště po dálnici dostupnější. Vzhledem k dobré dostupnosti po železnici připadá pro určité destinace v úvahu i využití letiště v Berlíně.

Městská hromadná doprava

Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. provozuje ve městě a blízkém okolí síť linek hromadné dopravy. Prostřednictvím jedenácti trolejbusových a sedmnácti autobusových linek je zajištěna především základní dopravní obslužnost na území města. Ve dnech pracovního volna, kdy lze spolu se zvýšenou návštěvností očekávat i vyšší využití linek trasovaných poblíž turistických atraktivit, je jejich provoz omezen. Naopak vstřícným krokem potenciálně využitelným návštěvníky města, je zavedení jízdenky s platností 24 hodin. V nedávné době Dopravní podnik zprovoznil trolejbusovou trať ke krajské nemocnici a ke Globusu. V r. 2005 se začalo se stavbou trolejbusové trati na Střekov. Jednotlivé turistické atraktivity ve městě jsou většinou dostupné městskou hromadnou dopravou v kombinaci s pěší. V letním období je turistům i cyklistům každou sobotu k dispozici cyklobus jezdící na lince Ústí nad Labem – Libouchec – Tisá – Sněžník a zpět. V zimním období zajišťuje autobusový spoj o víkendech a školních prázdninách svoz lyžařů z Ústí nad Labem do Telnice. Jiné speciální spojení jak centra města, resp. nádraží, a jednotlivých turistických atraktivit, tak propojení turistických atrakcí navzájem, neexistuje. Turistické atraktivity v okolí města jsou částečně dostupné linkovými autobusy ostatních dopravců.

Doprava v klidu

V současnosti lze ve velkých městech zaznamenat několik trendů v organizaci dopravy v klidu. V atraktivních oblastech městských center a nejbližšího okolí se snižuje počet parkovacích stání na ulici, zachovaná parkoviště jsou zpoplatňována, na okraji městských jader, tzv. “za hradbami“, jsou realizována nová kapacitní parkoviště. Ke jmenovaným změnám ve větší nebo menší míře dochází i v Ústí nad Labem. Z pohledu rozvoje turistického ruchu je často sledována dostupnost turistických atrakcí a možnost parkování v jejich okolí. V ústeckém okresu jsou v blízkosti hlavních turistických atraktivit k dispozici rezervovaná parkovací stání, ostatní atraktivity jsou pak dostupné pěšky ze značených veřejných parkovišť nebo jiných míst. Prakticky nemožné je parkování v okolí hlavního železničního nádraží.

4.5. Ostatní služby

V krajském městě je v provozu lékařská pohotovostní služba pro dospělé i děti. Směnárenské služby nabízejí ve městě početné pobočky bankovních domů (provozní doba cca pondělí – pátek 8.00 – 17.00), dále pak ostatní směnárny, poskytující služby i v sobotních dopoledních hodinách. V Ústí nad Labem je možno si na několika místech zapůjčit automobil, na Střekovském nábřeží pak bicykly a kolečkové brusle. Přepravu po městě i okolí nabízejí místní taxislužby. V ústeckém okrese působí na tři desítky cestovních kanceláří, jen jedna se však zabývá také incomingovým turismem (M´PLUS TRAVEL a.s., Masarykova 57, Ústí nad Labem, tel.: 475 211 402, www.mplus.cz). Turistům přijíždějícím do Česka, zejména pak do Ústeckého kraje, nabízí rezervace ubytování v Česku, kompletní turistické balíčky, okružní jízdy, produkty incentivní turistiky, zajišťuje individuální výletní programy, občerstvení na cestě, dětské programy, poskytuje průvodcovský servis.

5. Organizace, marketing a propagace

5.1. Města, obce

Ústí nad Labem

V roce 2004 byl zpracován „Strategický rámec Programu aktivní politiky města Ústí nad Labem do roku 2006 včetně rozvojových projektů“. Dokument formuluje střednědobé strategické záměry a výhledy v kontextu priorit a opatření základních programových dokumentů ČR a EU a vychází především ze „Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2006“. Mezi téměř sedmdesáti navrženými projekty zasahuje do oblasti cestovního ruchu přibližně desetina.

Město Ústí nad Labem poskytuje turistům tištěnou i elektronickou formou (vlastní webové stránky) důležité informace z oblasti cestovního ruchu uceleně za celý ústecký okres. Vedle souhrnu ubytovacích a stravovacích kapacit informuje o významných turistických atraktivitách a atrakcích.

V Ústí nad Labem funguje od roku 1996 městské informační středisko. V současné době je členem ATIC (Asociace turistických a informačních center ČR) a splňuje standard kategorie B:

• centrum je otevřeno po celý rok,
• podává informace o celém regionu (oblasti),
• otevírací doba je šest dní v týdnu,
• poskytuje bezplatně verbální informace o oblasti (regionu) ve dvou světových jazycích,
• zprostředkovává průvodcovskou a ubytovací činnost,
• je vybaveno výpočetní technikou vhodnou k napojení na informační síť ATIC ČR.

Služeb Informačního střediska města ústí nad Labem využilo v letním období roku 2005 cca 1 700 návštěvníků. Ti si mohli vybrat z řady tištěných propagačních materiálů. Mezi ty vybrané patří:

“Ústí nad Labem – informace“

S roční periodicitou vydává město Ústí nad Labem tištěnou brožuru Ústí nad Labem – informace. Jedná se o souhrn informací z oblasti nabídky ubytovacích, stravovacích a pohostinských zařízení a ostatních služeb v ústeckém okresu, určených jak pro místní obyvatele, tak pro turisty. Shrnuje zároveň informace o kulturních a sportovních možnostech v okrese. Vedle neúplného výčtu atraktivit je u vybraných z nich uvedena adresa, kontakt a jejich provozní doba. V brožuře nejsou uvedeny informace o městské dopravě, možnostech parkování.

“Soubor pohlednic jednodenních výletů“

Určitý způsob propagace kulturních památek v Ústí nad Labem a okolí představuje osmidílný soubor pohlednic jednodenních výletů, vydaných Magistrátem města Ústí nad Labem v roce 2005. Jedná se vlastně o návrhy osmi jednodenních výletů po vybraných turistických zajímavostech v krajském městě a okolí, většinou trasovaných po značených turistických trasách nebo naučných stezkách. Zájemce zde nalezne informace o dopravních spojeních a možnostech občerstvení včetně zákresu celé trasy výletu v přiložené mapce. Jednotlivé „informační pohlednice“, vydané pouze v českém jazyce, jsou dostupné za poplatek v městském informačním středisku.

“Zelená edice“

Jedná se o soubor různých propagačních materiálů, jenž představuje město jako ekonomicky i turisticky zajímavou lokalitu na severu Čech. Jednotlivé části edice, ať už brožurky, mapky, propagační předměty atd., jsou laděny do zelené barvy. Cílem tohoto záměru je poukázat na změnu, kdy se z Ústí nad Labem jako jedné velké šedivé továrny stává město s výrazně zlepšeným životním prostředím a krásným zeleným okolím, které je bezesporu turisticky atraktivní nejen pro místní obyvatele. Edice byla zahájena na konci roku 2003, kdy byla vydána brožura s názvem “Co je dobré znát o městě”. Tento průvodce seznamuje se základními údaji z oblasti ekonomiky, demografie, ekologie apod. a nabízí důležité kontakty na řadu ústeckých organizací a institucí. Následně byla zelená edice rozšířena o kapesní plánek města, který usnadní nejen návštěvníkům orientaci v centru a také nabízí seznam ulic, mapku MHD a nově i poznámkový bloček s tužkou. V roce 2005 byla edice rozšířena o publikaci seznamující čtenáře s historií, současností a možnou budoucností ústecké dominanty Větruše.

Další informační materiály:

“Doporučujeme navštívit v okrese Ústí nad Labem“

10 tipů na převážně jednodenní výlety, částečně aktualizované souborem pohlednic, vydalo Město Ústí nad Labem ve spolupráci s Kulturním střediskem ALBIS Ústí nad L. v r. 2002.

“Ústí nad Labem a okolí – Cykloturistická mapa“

Stručný popis vybraných značených cyklotras v českém, německém a anglickém jazyce, vydala společnost SOS ART – Vlastimil Šafránek pro Magistrát města Ústí n. L. v r. 2005.

Další tištěné materiály (např. “Hrady a zámky“), CD-ROM o Ústí nad Labem.

“Putujeme historií Ústecka“

O finanční podpoře projektu “Putujeme historií Ústecka“, realizovaného městem Ústí nad Labe, z grantového schématu Ústeckého kraje zaměřeného na podporu cestovního ruchu bylo rozhodnuto v roce 2005. Cílem projektu je přiblížit všem zájemcům historii, kulturní a přírodní bohatství regionu Ústecka. Mezi podpořené aktivity patří vydání řady propagačních a informačních letáků (mapy, pohlednice, informační brožury, informační letáky, turistické pasy atd.), osazení osmi pamětních desek na významné budovy v Ústí nad Labem, vydání reedice průvodce po regionu z 18. století autora V. Wachsmanna – “Severní Polabí“ na CD-romu a realizace výstavy o architektuře v regionu. Nejvýznamnější částí projektu je akce “Dny evropského dědictví”, kdy je zpřístupněna řada zajímavých objektů s pestrým doprovodným programem. Město Ústí nad Labem se do akce “Dny evropského dědictví“ zapojuje již od roku 1996. Každým rokem se zvyšuje počet zpřístupněných objektů i návštěvníků celé akce. Pro zájemce bylo v roce 2005 zpřístupněno 23 historických nebo jiných významných objektů, které jsou jinak zcela nebo zčásti pro veřejnost uzavřené. Zvyšující se zájem o “Dny evropského dědictví“ ze strany návštěvníků dokazuje jejich rostoucí celkový počet během akce, viz přílohu 7.

Ostatní obce

Samotné obce většinou nedisponují dostatečnou nabídkou turistických atraktivit pro sestavení programů podle požadavků současných turistů. Propagace turistických atraktivit, pokud nějaká existuje, je většinou realizována prostřednictvím informačních tiskovin poskytujících pouze základní informace o poloze a historii obce, doplněné výčtem významných památek (církevní, kulturní památka, muzeum atd.) včetně kontaktních informací. Často jsou atraktivity propagovány bez vazby na služby (ubytovací kapacity, možnosti stravování, dopravní spojení atd.). Zároveň se obce většinou nevěnují propagaci turistických atraktivit/atrakcí v okolí, které mohou být pro turisty někdy i lákavější. Vedle tištěných materiálů, většinou dostupných pouze na příslušných obecních a městských úřadech, mohou obce využít k propagaci služeb pro cestovní ruch webové stránky. Vlastní webové stránky v různé kvalitě má zpracována většina obcí v ústeckém okrese.

5.2. Mikroregionální úroveň

Mikroregionální úroveň je pro marketing cestovního ruchu často vhodnější než samostatný přístup jednotlivých obcí. Právě za účelem širší spolupráce v různých oblastech se obce sdružují do různých dobrovolných regionálních uskupení, spolků, mikroregionů. V ústeckém okrese existuje pět takových subjektů (příloha 8). Náplň činnosti jednotlivých sdružení je široká, od výstavby a rekonstrukce technické infrastruktury po pořádání kulturních a sportovních akcí. Významnou část společných aktivit většinou tvoří také rozvoj cestovního ruchu. Spolky uvedené v následujícím textu disponují sestavenou strategií/ programem rozvoje cestovního ruchu nebo je oblast turistického ruchu podrobně rozpracována v celkové strategii rozvoje mikroregionu.

Mikroregion Milada

Sestavený program rozvoje turistiky a cestovního ruchu rozpracovává opatření “Rozvoj turistiky a cestovního ruchu jako nového ekonomického odvětví“, formulované v novelizované verzi Integrované strategie rozvoje venkovského mikroregionu Milada pro roky 2004-2005. Rozvoj je spatřován ve vytvoření organizační struktury a zajištění zdrojů pro následující oblasti CR:

• Cíle turistiky (kulturní, historické, přírodně-estetické, sportovní, zábavné),
• Cesty, trasy k cílům směřující (dopravní infrastruktura, vlastní turistické trasy: pěší, cyklotrasy, jezdecké),
• Veřejné služby spojené s turistikou (stravovací, ubytovací, informační, průvodcovské…).

Mikroregion Labské skály

Ve vypracované Strategii rozvoje Mikroregionu Labské skály, iniciované zástupci dotčených obcí v roce 2001, je formulováno opatření týkající se rozvoje cestovního ruchu. Vytváří prostor pro aktivity obcí a subjektů v soukromé sféře v systémovém přístupu k rozvoji produktů přírodní turistiky, zaměřuje se na kvalitativní změny v základní a doprovodné infrastruktuře a na tvorbu či zkvalitňování turistických produktů a služeb.Opatření podporuje aktivity v oblasti marketingu a propagace mikroregionu a rozvoj cestovního ruchu jako celku i v přeshraničním kontextu.

Mezi formulované aktivity v rámci opatření patří:

• vznik produktů cestovního ruchu, včetně typických mikroregionálních produktů,
• zavádění/ zkvalitňování služeb a zvyšování standardů kvality služeb,
• budování turistických stezek, tématických a naučných stezek, včetně značení,
• vnik a obnova doprovodných služeb pro turisty,
• údržba, obnova a vznik nových turistických atraktivit,
• vznik/ obnova hraničních přechodů,
• obnova, rekonstrukce a údržba historických a kulturních památek,
• marketingové a propagační produkty cestovního ruchu,
• informační technologie/ systémy pro cestovní ruch,
• vzdělávání a poradenství v oblasti služeb cestovního ruchu,
• koncepční dokumenty rozvoje cestovního ruchu,
• aktivity přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu,
• podpora vytváření kooperačních vazeb/ sítí subjektů v oblasti cestovního ruchu.

Mikroregion České Švýcarsko

Účelově založený mikroregion má z r. 2005 nově zpracovanou studii „Rozvoj turistického ruchu v Českém Švýcarsku s podporou projektu M. E. C. C. A.“, která navazuje na širší Rozvojový program Mikroregionu České Švýcarsko. V programové části studie jsou formulovány prioritní oblasti rozvoje cestovního ruchu včetně obecných cílů a katalogu projektů. Všechny projekty jsou investičního charakteru s orientací na potřeby dotčených obcí v oblasti cestovního ruchu. Jde především o doplnění turistické infrastruktury (ubytovací a stravovací kapacity, informační střediska, rozšíření sítě cyklotras a turistických lyžařských tras, úprava komunikací a rekonstrukce parkovišť, výstavba sportovních zařízení a drobného mobiliáře).

5.3. Regionální úroveň

Ve sledované oblasti působí další tři uskupení regionálního a vyššího významu, přičemž působení dvou z nich dosahuje přeshraniční roviny.

Ústecký kraj

Nejsilnějším subjektem v oblasti rozvoje na regionální úrovni je Ústecký kraj. Na podpoře a koordinaci hospodářského a sociálního rozvoje spolupracuje s Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a.s. K organizaci lidských aktivit na “svém“ území disponuje významnými strategickými dokumenty. Celkový rozvoj řeší „Program rozvoje Ústeckého kraje“, vycházející z obecnější Strategie rozvoje. Funkční využití území pak definuje „Územní plán velkého územního celku Ústeckého kraje“. Organizací cestovního ruchu v kraji se zabývá koncepční dokument „Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji“ vydaný v r. 2003. Ve své návrhové části Strategie definuje u každého základního cíle jeho priority a potřebná opatření, rozpracovávaná ve formě konkrétních projektů v rámci akčního plánu. Všechny projekty pokrývají celé území Ústeckého kraje a nejsou územně podrobněji členěny. Jednou z připravovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu je vznik pobočky destinačního managementu (organizace cestovního ruchu) v Ústeckém kraji.

Představu o tom, co destinační management představuje, nejlépe vystihuje definice tohoto pojmu uvedená ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu: "Destinační management - soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně - rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací. Součástí destinačního managementu je návštěvnický management, model limitů přijatelné ceny a tzv. spektrum rekreačních příležitostí."

Mezi hlavní aktivity destinačního managementu patří:

• identifikace potřeb a požadavků potenciálních turistů,
• tvorba konečných produktů a produktových balíčků cestovního ruchu zaměřených na vybrané cílové skupiny,
• nalezení spolehlivých dodavatelů služeb požadované kvality, atraktivit, celkového produktu cestovního ruchu,
• zajistit shodu těchto subdodavatelů na konečné podobě produktu, jeho značce a podílu jednotlivých subdodavatelů na konečné ceně produktu,
• vytvářet pozitivní image regionu jako celku,
• zajistit vhodný marketing volbou nástrojů pro prosazení se na trhu turistických produktů,
• vytvořit systém prodeje těchto produktů,
• zajišťovat monitoring trhu.

Pobočka destinačního managementu v Ústeckém kraji by měla především iniciovat a koordinovat celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli. Mezi hlavní aktivity patří řízení tvorby produktů cestovního ruchu, jejich aktivní prodej a cenová politika.

Severočeské sdružení obcí (SESO)

SESO vzniklo v r. 1993 jako nástupnická organizace Sdružení severočeských měst a obcí a Regionálního ekofondu pánevní oblasti. Za dobu své existence realizovalo Sdružení řadu projektů, zejména v oblasti životního prostředí. V současnosti Sdružení spolupracuje s Ústeckým krajem na projektu “BROUK“ (Budoucí rozvoj Ústeckého kraje). Záměrem projektu je zvýšení absorpční kapacity Ústeckého kraje pro využití možnosti spolufinancování určitých záměrů z peněz strukturálních fondů. Dále SESO inicializuje projekt “Euro-Development“, jehož cílem je především zvýšit kvalifikační potenciál uchazečů o zaměstnání a rozšířit předpoklady pro jejich zaměstnatelnost i v rámci rozšířeného evropského trhu práce. Na poli propagace cestovního ruchu je působení sdružení minimální.

Svaz cestovního ruchu DELITEUS

Svaz tvoří významný subjekt v regionu Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu. Představuje funkční alternativu k aktivitám státní správy a samosprávy. V jeho členském spektru jsou zahrnuty podnikatelské i nepodnikatelské subjekty nejrůznějšího zaměření a významu s různými funkcemi v oblasti cestovního ruchu:

• obce, města a jejich organizace se správní subjektivitou,
• instituce, spravující konkrétní atraktivity (muzea, ZOO, historické památky),
• cestovní kanceláře,
• turistická informační centra,
• účelová sdružení a další subjekty.

Snahou svazu je realizovat a dále rozvíjet aktivity v oblasti cestovního ruchu a lázeňství navržené v Programu rozvoje Ústeckého kraje. Na období 2003-2008 si Svaz identifikoval skupinu aktivit rozdělených na dlouhodobé projekty (celé období), krátkodobé jednoroční projekty a budování a posilování kapacity.

Dlouhodobé projekty:

• Osvěta a vzdělávání veřejnosti – vytváření a posilování image kraje i Svazu a jeho úlohy v CR,
• Politický lobbying na úrovni kraje i měst a obcí,
• Vytváření interního zásobníku projektů CR (potenciálními nositeli Svaz i jednotlivý členové),
• Spolupracovat s Ústeckým krajem na návrhu a realizaci jednotného dopravního a turistického informačního systému (dopravní značení, informační tabule, turistická informační centra),
• Vytvoření standardů kvality členů Svazu, pozdější rozšíření na ostatní subjekty, působící v oblasti CR v regionu,
• Burza projektů – informační systém o aktivitách členů a možnostech spolupráce na individuálních projektech.

Krátkodobé projekty:

• Vytvoření interní databáze možností financování aktivit v CR,
• Vytvoření dostatečného množství informačních tiskovin a image suvenýrů pro účely prezentací regionu na veletrzích,
• Vytvoření systému vzájemné propagace členů včetně distribuce informačních a propagačních materiálů,
• Navázání a rozšiřování spolupráce se svazy CR v Sasku a SCR DELITEUS.

Budování a posilování kapacity:

• Doplnění členské základny o další klíčové členy v jednotlivých regionech,
• Vybudování samostatného administrativního zázemí a další profesionalizace Svazu,
• Odborný růst členů a zaměstnanců Svazu, absolvování kursů a stáží, doplňování kvalifikace, výměna odborných zkušeností s jinými obdobnými sdruženími doma i v cizině. Odborná příprava pro samostatné navrhování, přípravu a realizaci projektů, především s podporou Evropské unie (např. Strukturální fondy).
• Založení pracovních skupin členů SCR DELITEUS:
• skupina pro prezentaci (tvorba tiskovin, webu aj.),
• skupina pro projektovou přípravu (včetně tvorby produktového balíčku),
• skupina pro promotion (organizace veletrhů,výstav, prezentací, inzerce, reklama aj.),
• skupina pro řízení kvality.

“Kraj pana Zippicha“

Prvním turistickým produktem Svazu je projekt turistického balíčku "Krajem pana Zippicha". Vznikl nejprve jako iniciativa Pivovaru Velké Březno, který počítal s otevřením prohlídkové trasy s možností degustace jeho výrobků. Od samého počátku se k projektu připojil i zámek Velké Březno, Soubor lidové architektury Zubrnice a Zubrnická museální železnice. Pátým účastníkem, vedle DELITEUSu, bylo pak město Ústí nad Labem. Počáteční myšlenka spočívala v nabídce jednodenního uceleného programu pro turisty. Jednoduše řečeno, snahou bylo zajistit, aby se turisté, kteří navštíví např. zámek Velké Březno, dověděli, že mohou také navštívit skanzen, železnici či pivovar a naopak. Název projektu "Krajem pana Zippicha" souvisí s postavou, resp. tváří pana Zippicha, kterou používá jako své logo pivovar Velké Březno. Byl vytvořen společný prospekt nabízený tuzemským i zahraničním návštěvníkům (jazykové mutace) "Kraje pana Zippicha". Svým vzhledem a formou představuje období zhruba 20. let minulého století.

Euroregion Labe

Euroregion Labe je svazek obcí se sídlem v Ústí nad Labem, je vymezen oblastí v česko-německém pohraničí. Oblast zahrnuje na české straně část severních Čech a na německé straně Saské Švýcarsko, část Horního Polabí a Východního Krušnohoří. Mezi hlavní úkoly svazku, ve spolupráci s Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s., patří podpora rozvoje a spolupráce v různých oblastech společenského života včetně cestovního ruchu.

“Turistický průvodce Euroregionem Elbe/ Labe“

V roce 2001 byl vydán tištěný turistický průvodce dotčenou oblastí. Podle příslušných českých okresů shrnuje základní informace o přírodních, kulturních a sportovních atraktivitách, ostatních atrakcích, jednoduše popisuje vybrané turistické trasy, informuje o pravidelně se opakujících akcích.

“Kulturní pas Euroregionu Elbe/ Labe“

Kulturní pas je významným produktem spolupráce dotčených subjektů v oblasti cestovního ruchu. Je určený českým návštěvníkům německé části Euroregionu. Obsahuje seznam zařízení na území saské části Euroregionu, které poskytují po předložení pasu až 50% slevu. Kromě kanceláří euroregionu nabízí kulturní pasy i řada městských a obecních informačních středisek na české straně euroregionu.

5.4. Celostátní úroveň

Koncepce státní politiky cestovního ruchu (MMR ČR)

Koncepce je koncipována v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR, zejména s jeho sektorovou částí Cestovní ruch a lázeňství. Navrhovanými cíli a opatřeními respektuje regionální aspekt a význam cestovního ruchu. Jedním z opatření je realizace Státního programu podpory cestovního ruchu, prostřednictvím kterého je možné spolufinancovat aktivity v oblasti cestovního ruchu. Cílem Programu je vytvoření ekonomických podmínek k iniciaci a podpoře aktivit, které budou systematicky řešit situaci v cestovním ruchu, a to zejména těch, které povedou ke zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, k vytváření nových pracovních míst, vytvoření nových produktů cestovního ruchu a ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů. Člení se na následující podprogramy:

• Podpora rozvoje lázeňství,
• Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity,
• Podpora prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu.

CzechTourism

Na celostátní úrovni se propagací vymezených turistických regionů a oblastí zabývá zejména agentura Czechtourism (Česká centrála cestovního ruchu), státní příspěvková organizace. Agentura se zaměřuje na koordinaci státní propagace s činností podnikatelské sféry v cestovním ruchu, vytváření střednědobé marketingové strategie na domácím a zahraničním trhu turistiky a podporu cestovního ruchu v regionech.

Od roku 2005 realizuje projekt „Obchodní dům turistických produktů“, zaměřený na vznik a rozšíření nabídky turistických možností v regionech ČR. Jeho cílem je vyvolat dialog mezi turistickými regiony a cestovními kancelářemi, motivovat regiony k tvorbě obchodovatelných turistických produktů a prezentovat je v přijatelné a zajímavé podobě tuzemským i zahraničním cestovním kancelářím. Dodavateli produktů do Obchodního domu mohou být zástupci turistických regionů a oblastí, mikroregionů, měst, obcí a ostatních subjektů včetně cestovních kanceláří, pokud daný produkt vytvářely na základě zadání veřejnoprávním subjektem. Klienty Obchodního domu jsou subjekty, které jsou oprávněny prodávat produkt konečným zákazníkům. Turistické produkty jsou prezentovány prostřednictvím databáze dostupné na webu agentury CzechTourism (www.czechtourism.cz) a formou tištěného katalogu, který je vydáván přibližně dvakrát ročně. Produkty jsou nabízeny i v zahraničí na akcích s účastí CzechTourism. Od poloviny roku 2005 je všem odborným zájemcům zdarma k dispozici katalog Obchodního domu turistických produktů pro rok 2006, obsahující téměř 200 produktů. V oblasti Severozápadních Čech nabízí sedm turistických produktů (příloha 9), z toho dva v okrese Ústí nad Labem (“Aktivní víkend v lokalitě Labských pískovců“ a „“Horolezectví v Labských pískovcích“). Jejich dodavatelem je společnost Extreme Experience v.o.s..

5.5. Společná propagace

Významnou aktivitu na poli cestovního ruchu představují reklamy a propagace regionu na různých veletrzích a výstavách. V roce 2005 se město Ústí nad Labem zúčastnilo celkem osmi mezinárodních veletrhů, z nichž šest proběhlo v zahraničí. Na organizaci většiny z nich se podílejí společně s městem Ústecký kraj a svaz cestovního ruchu DELITEUS. Ústecká expozice nabízela návštěvníkům veletrhů informace o široké nabídce přírodních zajímavostí, turistických tras a cyklotras, kulturních památek, ubytovacích možností, sportovních aktivit, apod. V roce 2006 by se mělo město prezentovat na deseti až třinácti veletrzích cestovního ruchu, viz přílohu 10. Mezi nejvýznamnější výstavní akce patří následující:

• GO + REGIONTOUR Brno – jedná se o největší prezentaci průmyslu cestovního ruchu s akcentem na regiony ve střední Evropě, 38 tisíc návštěvníků a více než 1 000 vystavovatelů v roce 2005,
• Holiday World Praha – 27 tisíc návštěvníků a více než 600 vystavovatelů v roce 2004,
• ITB Berlín – jeden z největších a nejprestižnějších veletrhů v Evropě, 142 tisíc návštěvníků a 10 tisíc vystavovatelů v roce 2005,
• CBR Mnichov – významný německý veletrh s poptávkou po příhraničních regionech Česka, 130 tisíc návštěvníků, 1 237 vystavovatelů v roce 2005,
• TUC Lipsko – 81 tisíc návštěvníků a přes 1 000 vystavovatelů v roce 2005.

Dále se město prezentuje v prestižních tiskovinách cestovního ruchu (např. COT Bussines, Travel Profi, Všudybyl, Eurobeds).

Partnerská města

Město Ústí nad Labem udržuje partnerské vztahy se třemi zahraničními městy. Jsou jimi německý Chemnitz, britský Halton a ruský Vladimir. Smyslem partnerství je zejména oboustranná výměna informací a zkušeností v oblasti hospodářství, životního prostředí, vědy, školství, sociálních věcí a kultury. Nabízí se možnost rozšíření spolupráce i na oblast cestovního ruchu. Skupinu partnerských měst v blízké budoucnosti možná doplní německé Drážďany a kanadské Calgary (Edmonton), jak vyplynulo ze setkání s představiteli města Ústí nad Labem v únoru 2006.

5.6. Investiční záměry

Významným prvkem celkového rozvoje s dopadem na cestovní ruch může být realizace investičních projektů místního, regionálního a nadregionálního významu ve městě a jeho bezprostředním okolí. Mezi významné investiční projekty lze zařadit především:

Centrum města Ústí nad Labem

V červenci r. 2005 začali zástupci města Ústí nad Labem realizovat staronový projekt rekonstrukce Mírového náměstí a Hrnčířské ulice. Celková úprava přinese zatraktivnění celého prostoru pro občany i návštěvníky města. Dojde ke zklidnění automobilové i hromadné dopravy v centru, rozšíření ploch pro pěší, doplnění drobného mobiliáře. V nových obchodních a administrativních budovách vzniknou další služby, restaurace, obchůdky. V polyfunkčním objektu “palác Zdar“ bude realizováno kapacitní podzemní parkoviště, které by mohlo být v budoucnu doplněno vícepodlažním Parkhausem. Jeho realizace zůstává zatím v úvahách zástupců města.

Obchodně-zábavní centrum

V r. 2005 podepsalo město Ústí nad Labem smlouvu s nizozemskou developerskou společností AM Development. Předmětem smlouvy je spolupráce při transformaci prostoru tzv. Nové tržnice a okolí. V oblasti má vzniknout obchodně-zábavní centrum včetně multikina. Dosud volný a značně neutěšený prostor dozná i dalších změn. Rekonstrukcí ulic se zlepší průchodnost oblastí, zejména mezi autobusovým a železničním nádražím, uvažuje se také o možném přivedení trolejbusové trati. Součástí projektu je vybudování nového parkoviště s kapacitou kolem 900 míst. Významnou rekonstrukcí projde i stará tržnice. Celá oblast by se tak mohla stát novým aktivním centrem města, reprezentativním místem pro setkávání.

Hlavní nádraží

V blízké budoucnosti dojde k přestavbě hlavního železničního nádraží a jeho okolí v Ústí nad Labem. Projekt rekonstrukce nádraží je součástí jak výstavby železničního koridoru, tak strategie komplexní revitalizace s názvem „Živé nádraží“ Českých drah. Cílem rekonstrukce v rámci výstavby koridoru je celková modernizace nádraží, strategie „Živé nádraží“ pak umožňuje celý prostor zatraktivnit a umožnit zde rozvoj služeb pro širokou veřejnost. Součástí projektu je vytvoření nových parkovacích míst z části v podzemí. Investorem jsou České dráhy.

Labské nábřeží

S projektem rekonstrukce Hlavního nádraží částečně souvisí i úprava levého labského nábřeží. Město se chystá vybudovat zde parkoviště, které by mělo sloužit zákazníkům plánovaného obchodního centra v oblasti hlavního nádraží. V současné době prochází nábřeží protipovodňovými stavebními úpravami, jeho využití pro rozvoj turistického ruchu je reálné v dlouhodobějším časovém horizontu.

Jezero MILADA

V ústecké oblasti není již v současné době provozován žádný hnědouhelný důl ani lom. Poslední z nich byl lom Chabařovice, nacházející se v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve na území měst a obcí Ústí nad Labem, Trmice, Chabařovice, Řehlovice a Modlany. V rámci zahlazování následků těžební činnosti se na tomto lomu provádějí sanační a rekultivační práce. Základem koncepčního řešení sanace lomu Chabařovice je hydrický způsob rekultivace jeho zbytkové jámy, tzn. napuštění vodou. Vzniklé jezero s názvem Milada bude mít rozlohu cca 250 ha, průměrnou/maximální hloubku 15,5 m resp. 22 m. Objem vody v tomto jezeru bude představovat cca 35 mil. m3. Velmi významná bude jeho funkce ekologická a krajinně estetická. Zároveň se předpokládá mnohostranné využití vzniklého jezera pro rekreaci, vodní sporty (jízda na vodních skútrech, plachtění, vodní lyžování…) a sportovní rybolov. Jednotlivé části území přiléhajícího k jezeru jsou upravovány podle navrženého funkčního využití. Severovýchodní část je vyčleněna pro rekreaci a sport (koupání, sportoviště, dětská hřiště a jejich zázemí), západní a severní část svahů bude zalesněna. Jižní celek je plánován k plnění především ekologických funkcí se zatravněnými plochami, plochami ponechanými sukcesnímu vývoji a přirozeným hnízdištěm ptactva a výskytem lesní zvěře. Rekultivace lomu Chabařovice a jeho následná revitalizace by tak měla vytvořit nejenom velmi významné rekreační zázemí pro město Ústí nad Labem, ale i místo pro poznávání přírodních krás a estetických hodnot nově vznikající krajiny. Napouštění jezera vodou by mělo skončit v r. 2010, kompletní dokončení rekreační zóny pak v druhé dekádě 21. století. V současné době je v přípravě studie funkčního využití ploch kolem budoucího jezera. Dále probíhají přípravy zpracování projektů přístavišť na jezeře, rozvoje cyklistických stezek a sítě komunikací. Za účelem hájení společných zájmů v souvislosti s jezerem Milada se výše zmíněné obce sdružily do svazku nesoucího název “Jezero Milada“. Představitelé těchto obcí prezentují jezero heslem “Ústí nad Labem – ráj vodních sportů“.

Dálnice D8

V r. 2006 bude dostavěn a pravděpodobně zprovozněn zbývající 23,4 km dlouhý úsek dálnice D8 z Ústí nad Labem na německou stranu u Petrovic. Na německé straně naváže na dálnici D8 autostráda A17 do Drážďan. Efektem mnohem lepší dopravní dostupnosti může být vyšší zájem německých investorů o oblast Ústecka, ale také nárůst počtu zahraničních návštěvníků a turistů. Na významu získají aktivity související s organizací příjezdového cestovního ruchu.

K dokončení celé trasy dálnice z Prahy do Německa bude poté scházet jen úsek Lovosice – Řehlovice v délce 16,4 km přes České středohoří, jenž je předmětem sporu mezi ekologickými organizacemi a Ředitelstvím silnic a dálnic.

Eden Park

Projekt zvaný Eden Park zahrnuje v první etapě výstavbu kryté lyžařské haly na Střížovickém vrchu v Ústí nad Labem a akvaparku v areálu plavecké haly na Klíši. V rámci druhé etapy by mělo následovat vybudování golfového hřiště a multifunkční haly. Pod projektem je podepsaná firma E. P., dceřiná společnost švýcarského podniku GEN MAN VENTURES, jako hlavní investor. Projekt se však potýká s problémy. První etapa měla být podle původního plánu dokončena koncem r. 2005, dosud však investor nepředložil městu Ústí nad Labem požadované finanční záruky na výstavbu areálu. Proti výstavbě kryté lyžařské haly byla místními občany sepsána “petice“.

Science park Žďárek

Projekt Science park Žďárek představuje jeden ze záměrů Labské investiční, a.s., vzniklé investiční společnosti pro Euroregion Labe, jejímž podílníkem je i Ústecký kraj. Cílem celého projektu je vybudovat centrum soustřeďující výzkumné a vývojové aktivity zahraničních investorů, vzdělávacích institucí a perspektivních českých podniků a zároveň poskytující široké zázemí včetně bydlení. Science park Žďárek by měl být centrem pro rozvíjení špičkových technologií především v oborech chemie, biotechnologie, výroby léků a sklářství. Zároveň by měl poskytovat zázemí s velmi širokým spektrem sportovních, kulturních a dalších aktivit.

V úvahu přicházejí:

• 18-ti jamkové golfové hřiště,
• sportovní areál,
• anglická základní a střední škola,
• nákupní centrum,
• zdravotnická zařízení s nadstandardními službami,
• areál hotelu,
• kongresové centrum,
• muzeum dějin náboženství.

Mezi další investiční záměry s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Ústecka je možné zařadit plán výstavby druhé ledové plochy v Ústí nad Labem.

6. Návštěvnost v území

6.1. Charakteristika návštěvnosti Ústeckého kraje

Ústecký kraj se řadí mezi ty méně vyhledávané, a to jak tuzemskými, tak zahraničními návštěvníky. Za posledních pět let se počet přenocování cizinců v hromadných ubytovacích zařízeních v Ústeckém kraji snížil absolutně (z 930 tisíc v roce 2000 na 534 tisíc v roce 2004) i relativně v poměru s Českou republikou (5,9 % v r. 2000, 2,8 % v r. 2004). Vzhledem k blízkosti hranice s Německem, dostavbě dálnice D8, atraktivním přírodním lokalitám, kulturním atraktivitám a způsobům sportovního vyžití je návštěvnost pod svým potenciálem.

V letních měsících roku 2002 byl firmou TNS FACTUM, s.r.o. proveden průzkum struktury, chování a postojů návštěvníků Ústeckého kraje. Celkem bylo dotázáno 800 návštěvníků na dvaceti sedmi stanovištích pokrývajících celé území Ústeckého kraje, všechna okresní města a nejvýznamnější památky v kraji. V ústeckého okresu bylo pouze jedno stanoviště, a to v Ústí nad Labem.

Hlavní zjištění šetření jsou pro zajímavost uvedena v podobě tří různých profilů „průměrného návštěvníka“ podle místa trvalého bydliště (Ústecký kraj, další oblasti ČR, zahraničí).

Průměrný cizinec

• každý čtvrtý respondent,
• byl starší než ostatní turisté,
• byl nejmajetnější,
• vzdělán často vysokoškolsky,
• pocházel z menší obce,
• většinou přijel individuálně, nejméně po železnici,
• nejčastěji přijel na jednodenní poznávací zájezd a za nákupy, nejméně sportoval a navštěvoval příbuzné,
• každý druhý přijel jen na jeden den, často ale také zůstal i více než 14 dní,
• byl nejčastěji ubytovaný na hotelu a penzionu,
• každý druhý ubytovaný si pobyt rezervoval, a to nejčastěji individuálně,
• často přicestoval ve dvojici,
• informace nejčastěji získal z cestovní kanceláře, internet využil nejméně,
• každý třetí utratil více než 5 tis. Kč,
• vrací se nejméně často,
• z hlavních cílů v Ústeckém kraji nejraději navštěvoval Hřensko, Český Jiřetín a Děčín,
• nejčastěji svůj čas trávil na Děčínsku a v Krušných horách,
• z okresních měst Ústeckého kraje navštívil po Děčínu nejčastěji Ústí nad Labem.

Průměrný ostatní Čech

• každý druhý respondent,
• nejčastěji přijel automobilem, často také vlakem,
• hlavním důvodem byl rekreační pobyt a poznávací turistika, často také sport,
• každý třetí přijel jen na jeden den,
• nejčastěji strávil v Ústeckém kraji 4-7 dní,
• často nocoval v kempu nebo u příbuzných,
• svůj pobyt si většinou nerezervoval, pokud ano, tak individuálně,
• často přijel ve skupince do pěti členů,
• do regionu přijel nejčastěji na doporučení příbuzných a přátel,
• vrací se častěji než cizinci,
• z hlavních cílů v Ústeckém kraji nejvíce navštěvoval Teplice, Kadaň, Terezín,
• nejdéle pobýval v České středohoří.

Průměrný obyvatel Ústeckého kraje

• každý čtvrtý respondent,
• byl nejméně majetný,
• pocházel často z většího města,
• přijel nejčastěji na rekreační pobyt, za poznávací turistikou a za nákupy,
• byl hlavně jednodenním návštěvníkem,
• pokud se ubytoval, tak nejčastěji v kempu nebo mimo něj,
• pobyt si zařídil individuálně,
• přijel ve skupince nejčastěji do pěti členů,
• v regionu se pohybuje velmi často,
• z hlavních cílů v Ústeckém kraji nejčastěji navštívil Litoměřice a Libochovice,
• nejvíce času strávil pobytem v Českém středohoří a Krušných horách, nejméně pak na Děčínsku.

Výzkum ukázal, že absolutní většina návštěvníků přijíždí do Ústeckého kraje individuálně, s minimálními rozdíly podle místa bydliště. Více než 60 % ubytovaných turistů nemělo předem rezervovaný pobyt a stravování si zajišťovalo samo. Struktura ubytování vypovídá o tom, že turisté v Ústeckém kraji si vybírají místo k přenocování na základě ceny, nikoliv kvality, kterou jim může poskytnout. Poměrně ve velké míře a rádi využívají turisté, včetně majetnějších, způsoby ubytování „v přírodě“ v kempech i mimo ně. I přesto však tyto skupiny turistů očekávají určité standardy vybavení, za které jsou ochotny dobře zaplatit.

Nejvíce peněz vydávají během svého pobytu v Ústeckém kraji jeho návštěvníci ve věku 30-44 let. Mladí lidé do 29 let utrácejí výrazně méně, často se pohybují ve skupinkách. Zahraniční návštěvníci hodnotí vybavenost a služby pozitivněji než občané Česka. Velmi dobře hodnotí ceny, nelíbí se jim naopak kvalita ubytovacích služeb. Pokud jsou v současnosti zahraniční návštěvníci do regionu přitahováni zejména nízkými cenami, lze po jejich vyrovnání se zahraniční úrovní v blízké budoucnosti, při stagnaci současné úrovně a nabídky služeb, očekávat pokles jejich zájmu.

Informovanost o Ústeckém kraji je na jeho území hodnocená podprůměrně a mimo něj dokonce výrazně kriticky, a to zejména zahraničními návštěvníky. To potvrzuje i zjištění, že většina návštěvníků se rozhodla pro cestu na základě osobních zkušeností nebo na doporučení známých a příbuzných. Propagační materiály jsou důvodem pro rozhodnutí navštívit Ústecký kraj pouze ve 4 % případů, informace na internetu v 9 %. Zejména pro informovanost cizinců hrál internet velmi malý význam, jedním z důvodů je zřejmě neexistence cizojazyčných stránek věnovaných turismu v Ústeckém kraji. Průzkum zjistil určitý nepoměr ve věkové struktuře návštěvníků z Česka a zahraničí. Podíl návštěvníků ze zahraničí starších 45 let byl výrazně vyšší. Současná demografická situace v Česku napovídá, že starší věkové kategorie budou nabývat na významu i v tuzemsku. Tyto specifické skupiny návštěvníků vyžadují speciální služby, kterých je v kraji nedostatek.

6.2. Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Severozápadní Čechy

Monitoring si nechala agentura CzechTourism zpracovat v letních měsících (červen-září) roku 2005. Celkem bylo ve vybraných lokalitách osloveno 1 900 respondentů s následujícím závěrečným shrnutím:

• Zahraniční návštěvníci byli v regionu zastoupeni z 38 %, z nich nejvěrší poměr tvořili hosté z Německa (67 %), Holandska (14 %), Slovenska (4 %) a Velké Británie (4 %). Nejvíce domácích návštěvníků přijelo z Prahy (15 %) a větších měst v regionu (Děčín, Litoměřice, Ústí nad Labem).
• Zahraniční návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě na místo pobytu automobil (73 %), Češi se nejvíce přepravovali automobilem (56 %) a vlakem (22 %). Domácí hosté preferovali jednodenní zájezdy (50 %), zahraniční hosté na místě strávili častěji alespoň jednu noc a více (66 %). Celkově přijížděli návštěvníci se známými nebo s přáteli (58 %), 23 % s dětmi, 19 % sami.
• Významným důvodem návštěvy regionu je poznání (42 %) a turistika a sport (zahraniční 22 %, domácí 18 %). Pro 63 % zahraničních návštěvníků je v regionu nejlákavější aktivitou pěší turistika (Česi 56 %). Domácí návštěvníci se ve vyšší míře než zahraniční zaměřují na návštěvy kulturních akcí (17 % vs 8 %).
• Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili kromě Severozápadních Čech, dominuje jednoznačně Praha (36 %), dále následují Západočeské lázně (8 %). 36 % všech návštěvníků bylo v regionu Severozápadní Čechy poprvé, 33 % se na místo vracelo více než potřetí. Více domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do půl roku (39 %) oproti zahraničním (30 %).
• V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila kladně úroveň personálu ve službách cestovního ruchu (78 %). Zahraniční návštěvníci byli oproti domácím spokojenější se službami pro motoristy (54 %, Češi 40 %). Domácí hosté byli spokojenější s péčí o čistotu a pořádek (67 %, zahraniční 49 %). Spokojenější než Češi byli zahraniční návštěvníci i s cenovou úrovní (82 %). Většině návštěvníků také vyhovoval rozsah a dostupnost stravovacích kapacit (73 %), naopak větší díl kritiky patřil dopravní infrastruktuře (24 % nespokojených hostů).
• 19 % zahraničních návštěvníků mělo denní výdaje nad 1 000 Kč. Celkově většina respondentů (67 %) utratila v rozmezí 201 až 1 000 Kč denně. 29 % Čechů utratilo méně než 200 Kč za den.
• Nejhojněji využívaným zdrojem informací byly po příjezdu návštěvníků do regionu propagační materiály (71 %) a turistická informační centra (66 %). Češi získávali v porovnání se zahraničními návštěvníky více informací z turistických informačních center (73 % vs 56 %) a z médií (48 % vs 27 %).
• Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patřily: chybí nákupní možnosti, málo obchodů (5 %), horší čistota, málo odpadkových košů (4 %), nedostatečné společenské a kulturní vyžití (3 %), chybí půjčovna kol, lyží, lodí (3 %), chybí cyklostezky, mají špatnou kvalitu (3 %), nevyhovující dostupnost regionu (3 %).

6.3. Návštěvnost v Ústí nad Labem a okolí

Turisty do ústeckého okresu přivádí především možnosti sportovního vyžití po celý rok v okolí krajského města. V letním období je cílem návštěvníků především turistika a cykloturistika v Českém středohoří, Labských pískovcích a Krušných horách, v zimním období pak zimní sporty, zejména v lyžařském středisku Zadní Telnice (lyžařské sjezdové tratě a běžecké trasy). Návštěvnost je ovšem stále poměrně nízká, v oblasti chybí doplňkové služby typu půjčovny sportovního vybavení, servisy, zařízení pro alternativní sportovní aktivity. Návštěvníky tvoří především místní občané a zahraniční turisté z blízkého německého pohraničí, kteří využívají osobní nebo autobusové dopravy. Z konkrétních lokalit patří mezi atraktivní místa aktivního trávení volného času Tiské stěny, Ostrovské a Rájecké skály, které jsou místem návštěv především pro pěší turisty, cyklisty a horolezce. Místem návštěv je i chráněná kulturní památka - Památník Napoleonské bitvy, dnes jeho tehdejší slávu připomíná barokní trojboká kaple Nejsvětější Trojice na vrchu Horka, kostel sv. Havla a přírodní koupaliště Oprám u Varvažova. Obě lokality jsou navštěvovány především lidmi z blízkého okolí.

Firma KOLPRON CZ, s.r.o. zpracovala v roce 2005 studii věnovanou rozvoji cestovnímu ruchu v mikroregionu České Švýcarsko. V rámci rozhovorů s místními podnikateli a odborníky byl vypracován profil návštěvníka, který je z části využitelný i pro region Ústecka.

Charakteristiky návštěvnických skupin

V regionu se jako návštěvníci pohybují nejčastěji následující společenské skupiny:

• mládež (organizované zájezdy, individuální výlety),
• rodiny (rodiče plus děti, zejména individuální turisté),
• návštěvníci středního věku (převládají individuální turisté),
• důchodci (zejména zájezdy, ale i individuálně).

Návštěvníci přijíždějí z několika oblastí lišících se velikostí a vzdáleností od cílového místa. Jedná se především o návštěvníky:

• z blízkého okolí (tj. obyvatel ostatních okresů Ústeckého kraje),
• z ostatního území ČR,
• ze zahraničí (především Německa).

Podle převažující činnosti v regionu je možné návštěvníky rozdělit do následujících skupin:

• návštěvníci kulturních atraktivit, atrakcí a společenských akcí – nejčastěji se pohybují ve městě, pěšky, využívají navazující služby, pro město mají primární význam,
• účastníci různých obchodních jednání, konferencí – pohybují se ve městě, využívají nabízené služby, pro město mají primární význam,
• pěší turisté – pohybují se ve městě i okolí, v Českém středohoří, Krušných horách, Labských pískovcích, pro město mají sekundární význam,
• cyklisté – nejčastěji využívají cyklistické trasy, zejména Krušnohorskou magistrálu v úseku Sněžník – Telnice – Komáří vížka, pro město mají sekundární význam,
• lyžaři – převažují obyvatelé z okolí (včetně měst Ústí nad Labem, Teplic a Děčína), využívající lyžařský areál v Zadní Telnici, případně v okolí Tisé, pro město mají sekundární význam,
• horolezci – pohybují se nejčastěji v okolí Tiských stěn, ubytovaní často v nedalekém kempu nebo chatkách, pro město mají sekundární význam.

Typy pobytů

V regionu byly na základě znalostí shrnutých v předchozích kapitolách identifikovány nejčastější typy pobytů návštěvníků:

• polodenní až jednodenní pobyty – návštěvníci nejsou ubytovaní v regionu, často vyjíždějí na výlety jen do okolí svého bydliště,
• 2-4 denní pobyty – zpravidla s ubytováním v regionu,
• týdenní pobyty – turisté jsou ubytovaní zpravidla v regionu, vyjíždějí několikrát za toto období na výlety do okolí.

Kombinace zjištěných charakteristik

Z předchozího textu a údajů je patrné, že v regionu je možné identifikovat různé skupiny návštěvníků. Ty nejvýznamnější jsou uvedeny výše. Pozitivním efektem těchto hrubých kategorizací je snazší pochopení požadavků návštěvnických skupin pro provozovatele služeb spojených s cestovním ruchem. Ačkoliv je zřejmé, že pestřejší struktura návštěvníků přináší svá pozitiva, liší se jednotlivé kategorie návštěvníků podle přínosu pro navštívený region. Důležitým krokem propagace regionu je pak její orientace na vybrané skupiny s vyšším přínosem pro region.

7. SWOT ANALÝZA

Analýza SWOT je jedním z nástrojů završení analytické části, představuje klasifikační metodu umožňující přehledné uspořádání základních poznatků. Jedná se o zkratku anglických slov Strenghts (silné stránky, přednosti), Weaknesses (slabé stránky, nedostatky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). V jednom pojetí této metody jsou pomocí silných a slabých stránek hodnoceny vnitřní parametry regionu, zatímco příležitosti a hrozby se vztahují k vnějším faktorům, které jsou zpravidla obtížně ovlivnitelné subjekty z řešeného regionu.

Pro uspořádání analytické části této marketingové studie byl zvolen druhý přístup k sestavení SWOT analýzy. Silné a slabé stránky v tomto případě představují stávající klíčové parametry regionu, v rámci příležitostí jsou formulovány možnosti dalšího vývoje s významným pozitivním dopadem na rozvoj cestovního ruchu v regionu. Příležitosti se často následně transformují do žádoucích opatření k rozvoji. Faktory negativně ovlivňující rozvoj turismu v oblasti pak představují hrozby.

Hlavní část SWOT analýzy byla sestavena komunitní metodou. V Ústí nad Labem se konalo společné setkání zpracovatele marketingové studie a jejího zadavatele, zastoupeného zainteresovanými odborníky v oblasti cestovního ruchu. Zpracovatel předem zformuloval na základě výsledků analytické části relevantní oblasti analýzy SWOT, které předložil účastníkům jednání jako možný podklad pro výběr klíčových faktorů. Ty pak byly společně formulovány a zapisovány na záznamový arch vyvěšený na tabuli před všemi účastníky. Kladem této techniky je vzájemné podněcování myšlenek a možnost sledování souvislostí faktorů mezi sebou. Současně se zápisem probíhalo hierarchické třídění faktů do dvou následujících kategorií analýzy SWOT podle významu jednotlivých faktorů:

• “regionální návštěvník“ (jedná se o návštěvníky Ústecka, kteří v oblasti převážně nevyhledávají ubytování, tzv. jednodenní návštěvníci. Trvalé bydliště regionálního návštěvníka je v krátké časové dostupnosti Ústecka),
• “nadregionální návštěvník“ (návštěvník Ústecka, většinou turista se zajištěným ubytováním v regionu, může jít o cizince i osoby bydlící kdekoli v ČR).

Takto společně sestavená analýza SWOT byla zpracovatelem přepsána do elektronické podoby a stylisticky upravena. Její konečná podoba je uvedena níže.

Na formulaci klíčových faktorů rozvoje cestovního ruchu roztříděných pomocí analýzy SWOT navazuje návrhová část. K zajištění její relevance je potřeba formulovat jednotlivé cíle a priority, které budou adekvátně reagovat na silné a slabé stránky, využijí v maximální míře příležitosti a zároveň eliminují negativní faktory.

Regionální návštěvník

Nadregionální návštěvník

C STRATEGICKÁ ČÁST

1. Koncepce rozvoje cestovního ruchu

Koncepce rozvoje místního cestovního ruchu na Ústecku vychází z části analytické, zejména pak z formulace a klasifikace klíčových faktorů analýzy SWOT.

Strategická část je charakteristická tím, že je rozdělena do několika hierarchických úrovní. Pro účely Koncepce rozvoje místního cestovního ruchu na Ústecku byly stanoveno pět základních úrovní:

• Rozvojová vize
• Strategické cíle
• Priority
• Opatření
• Projekty

Zásadním předpokladem pro směřování strategické části je formulace Vize, která popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo. V tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé strategické části. Strategické cíle pak představují způsoby, jak vizi naplnit. Jsou pozitivní formulací hlavních problémů a vyjadřují, čeho chce město ve spolupráci s dalšími subjekty cestovního ruchu dosáhnout. Vymezení strategických cílů zároveň slouží k logickému uspořádání Koncepce. Směry, jak formulovaných strategických cílů dosáhnout, představují Priority, rozpracované do Opatření. Ty jsou na nejnižší úrovni specifikovány do názvů konkrétních projektů. U vybraných projektů jsou dále uvedeny jejich základní charakteristiky.

Obecné charakteristiky těchto úrovní jsou vyčerpávajícím způsobem formulovány v dokumentu Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji. Není účelné je v této studii opakovat.

Předpokladem uskutečnění rozvojových záměrů je reálnost jejich financování. Významným příspěvkem jsou různé druhy finančních podpor, viz přílohu 11.

Vize rozvoje cestovního ruchu

Město Ústí nad Labem a jeho okolí získá aktivní účastí na změně negativního image severozápadních Čech, fungující organizací subjektů v cestovním ruchu, kvalitními zdroji a jejich efektivní propagací vyšší atraktivitu pro domácí i zahraniční návštěvníky.

2. Strategické cíle, priority, opatření a projekty

Formulace cílů vychází z analýzy SWOT, kdy je zaměřen pohled na využití silných stránek, eliminaci stránek slabých, přihlédnutím k příležitostem, možnostem rozvoje a eliminací hrozeb.

2.1. Přehled

Strategický cíl:

Fungující organizace cestovního ruchu

Priorita:

1. Efektivní spolupráce v oblasti cestovního ruchu v regionu

Opatření:

1.1 Zapojení se do projektů organizovaných Ústeckým krajem

Projekty

A1 Návrh regionálního systému řízení a organizace CR v Ústeckém kraji (destinační management)

A2 Založení diskusního fóra profesionálů v cestovním ruchu

1.2 Podpora rozvoje malého a středního podnikání v regionu v oblasti cestovního ruchu

Projekty:

B1 Spolupráce informačního střediska města Ústí nad Labem, cestovních kanceláří a poskytovatelů služeb

B2 Vytvoření databáze místních subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu *

B3 Adresné oslovení min. 200 zprostředkovatelských subjektů domácího cestovního ruchu s nabídkou místních služeb a příležitostí v oblasti cestovního ruchu *

B4 Adresné oslovení min. 500 zahraničních zprostředkovatelských subjektů s nabídkou místních služeb a příležitostí v oblasti cestovního ruchu *

B5 Vytvoření elektronické databáze místních investičních příležitostí v oblasti cestovního ruchu *

B6 Vytvoření elektronické brožury Průvodce podnikatele v oblasti cestovního ruchu *

Strategický cíl:

Kvalitní zdroje cestovního ruchu v regionu

Priorita:

2. Turisticky přitažlivé atraktivity, atrakce, akce na Ústecku

Opatření:

2.1 Podpora efektivního využití vybraných atraktivit pro cestovní ruch

Projekty:

C1 Podpora rozvoje vodní turistiky a lodní rekreační dopravy na Labi

C2 Rozšíření stávajících a realizace nových přívozů na Labi

C3 Dovybavení sítě cyklotras o půjčovny, odpočívadla u křižovatek, úschovny

C4 Komplexní produkt „dovolená u vody“ (rekreační zóna jezero Milada)

C5 Ochrana a budování zeleně, parků, odpočinkových míst a klidových zón v centru města

C6 Revitalizace centra města

C7 Rozšíření přístupnosti kostela Nanebevzetí Panny Marie a palácových vil pro veřejnost

2.2 Zvýšení a přizpůsobení nabídky volnočasových aktivit a služeb ve městě potřebám regionálního turistického ruchu

Projekty:

D1 Otevření“ stávajících sportovních zařízení pro cestovní ruch (výstavba a rozšíření sportovních zařízení regionálního významu – podpora budování turistické infrastruktury)

2.3 Podpora pořádání společenských akcí přitahujících návštěvníky

Projekty:

E1 Akce na Labi (říční bitva, neckyáda…)

E2 Balónové létání

E3 Aktivní pluh ve Stadicích

2.4 Propojení vybraných turistických atraktivit

Projekty:

F1 Rozšíření sítě cyklotras a pěších turistických tras, jejich napojení na rekreační zóny města, navazující služby

F2 Vybudování a vybavení hippostezek

Priorita:

3. Infrastruktura pro cestovní ruch

Opatření:

3.1 Posílení kapacity a sortimentu dopravní infrastruktury využitelné pro rozvoj cestovního ruchu

Projekty:

G1 Vybudování dopravních (silničních) naváděcích systémů pro návštěvníky města a jejich napojení na MHD a vnitřní terénní informační systém města

G2 Mikrobusová doprava v regionu v nočních hodinách

3.2 Podpora doplnění sítě ubytovacích a stravovacích kapacit

Projekty:

H1 Podpora rozvoje gastronomických zařízení nabízejících produkty v regionu tradiční

H2 Podpora doplnění kvalitních stravovacích zařízení v okolí kulturních památek

H3 Rozšíření sítě “průměrných“ ubytovacích kapacit

H4 Podpora budování (sítě) hotelů a navazujících služeb s kapacitou zájezdového autobusu v Ústí nad Labem a okolí

3.3 Zajištění fungování ostatních služeb cestovního ruchu

Projekty:

I1 Zvýšení kvalifikace zaměstnanců v cestovním ruchu, jazykové kurzy

Strategický cíl:

Efektivní propagace cestovního ruchu

Priorita:

4. Informovanost a cíleně orientovaná nabídka turistických produktů a programů

Opatření:

4.1 Zapojení se do projektů organizovaných Ústeckým krajem

Projekty:

J1 Propagace kraje a jeho turistických destinací na cílových trzích

J2 Monitoring poptávky CR

J3 Regionální informační a monitorovací systém CR Ústeckého kraje

4.2 Podpora propagace vybraných produktů

Projekty:

K1 Podpora budování produktů incentivní turistiky v okolí Ústí nad Labem

K2 Turistické balíčky – např. kombinace zlevněných vstupenek a jízdenek MHD při vícečetném využití

K3 Zvýšení propagace stávajících kaváren, čajoven, vináren, klubů

K4 Zpřehlednění a ucelená prezentace zábavních akcí pořádaných během roku v jednotlivých kulturních atraktivitách

K5 Propagace stávajících technických a industriálních památek

K6 Účinnější propagace stávajících sportovních zařízení v regionu

K7 Zařazení stávajících i nově vytvořených turistických balíčků do databáze agentury CzechTurism „Obchodní dům turistických produktů“

K8 Identifikace a následná podrobná pasportizace vybraných turistických produktů města Ústí nad Labem a jeho okolí *

K9 Vytvoření propagačních materiálů o místních turistických produktech a službách v oblasti cestovního ruchu a volného času *

K10 Spolupracovat na propagaci stávajících konferenčních prostor v hotelu Vladimír

K11 Podpora pořádání mezinárodních konferencí a seminářů

4.3 Podpora propagace celého regionu

Projekty:

L1 Zvýšení počtu propagačních materiálů, jejich distribuce v okolí města

L2 Jazykové mutace průvodních tištěných materiálů a nabízených průvodcovských služeb významných kulturních atraktivit

L3 Vybudování společného rezervačního a informačního systému města Ústí nad Labem

L4 Výměnné kontakty v rámci sítě partnerských měst

L5 Vytvořeni místního interaktivního webového portálu Ústecka zaměřeného na informování o cestovním ruchu *

L6 Prezentace turistických produktů a příležitostí místního cestovního ruchu na veletrzích *

L7 Inzerce místních služeb a příležitostí cestovního ruchu v 15-ti tuzemských a zahraničních periodikách *

Poznámka: Projekty označené * jsou realizovány v rámci Podpory turistického ruchu na Ústecku, tučně označené projekty byly zařazeny mezi prioritní a následně formulovány jejich hlavní charakteristiky.

2.2. Charakteristiky vybraných projektů

Název projektu:

C 1 – Podpora rozvoje vodní turistiky a lodní rekreační dopravy na Labi

Charakteristika:

Projekt reaguje na nedostatečné využití potenciálu řeky Labe pro cestovní ruch. Obsahem projektu je využití Labe v úseku Litoměřice – Ústí nad Labem pro nepravidelné výletní plavby, využití stávajícího překladiště ve Vaňově, přístavu v Krásném Březně, nábřeží a navazujících ploch pod Mariánskou skálou a pod Větruší pro cestovní ruch (výletní lodě na trase Litoměřice – Ústí nad Labem, přístaviště jachet…).

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Město Litoměřice, Povodí Labe, subjekty provozující osobní lodní dopravu, obce v blízkosti řeky

Fáze přípravy:

1. Monitoring současného stavu a využití stávajícího překladiště ve Vaňově, přístavu v Krásném Březně, nábřeží pod Mariánskou skálou a pod Větruší
2. Vypracování studie využití jmenovaných území pro kotvení turistických lodí a jachet (na základě výběrového řízení)
3. Vypracování studie plavební trasy v úseku Litoměřice – Ústí nad Labem
4. Oslovení stávajících provozovatelů lodní dopravy
5. Rekonstrukce nebo vybudování přístavišť pro turistické lodě a jachty a navazujících služeb
6. Provozování osobní lodní dopravy v úseku Litoměřice – Ústí nad Labem

Termín:

Střednědobý – dlouhodobý

Charakter:

Investiční, organizační

Financování:

• SROP opatření 4.2.2 (Regionální rada NUTS 2 Severozápad, grantová schémata Ústeckého kraje)
• INTERREG IIIA (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• Státní program podpory turistického ruchu (MMR, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Obnovením tradičního způsobu dopravy v regionu se zvýší počet návštěvníků města Ústí nad Labem, přizpůsobením přístavů pro kotvení turistických lodí a jachet se řeka Labe “otevře“ (zpřístupní) lidem, vzniknou nové pracovní příležitosti.

Název projektu:

C 2 – Rozšíření stávajících a realizace nových přívozů na Labi

Charakteristika:

Cílem projektu je zajištění lepší přístupnosti turistických atraktivit lokalizovaných na obou březích Labe. Projekt zahrnuje rozšíření provozu stávajícího přívozu ve Velkém Březně a výstavbu nových přívozů v blízkosti turistických atraktivit (např. hrad Střekov, termální koupaliště Brná).

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Povodí Labe, subjekty provozující říční dopravu, obce v blízkosti řeky

Fáze přípravy:

1. Monitoring současného využití stávajícího přívozu ve Velkém Březně
2. Vypracování studie proveditelnosti výstavby nových přívozů v blízkosti turistických atraktivit a atrakcí
3. Projektová, majetkoprávní a investorská příprava
4. Realizace výstavby
5. Provozování přívozu

Termín:

Střednědobý – dlouhodobý

Charakter:

Organizační, investiční

Financování:

• SROP opatření 4.2.2 (Regionální rada NUTS 2 Severozápad, grantová schémata Ústeckého kraje)
• INTERREG IIIA (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• Státní program podpory turistického ruchu (MMR, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Častější propojení pěších turistických tras a cyklotras, zlepšení přístupnosti turistických atraktivit na obou březích Labe, snazší dosažitelnost služeb na obou březích Labe pro místní obyvatele, pracovní příležitosti.

Název projektu:

C 7 – Rozšíření přístupnosti kostela Nanebevzetí Panny Marie a palácových vil pro veřejnost

Charakteristika:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem, proslavený “šikmou“ věží, je pro veřejnost otevřen omezeně. Stejně tak soubor významných palácových vil, v Ústí nad Labem unikátních. Z velké části každodenně využívané vily jsou veřejnosti přístupné především ve Dnech evropského dědictví. Počet návštěvníků se při této akci za poslední čtyři roky významně zvýšil. Projekt reaguje na vzrůstající poptávku návštěvníků po prohlídkách zmíněných památek. Obsahem projektu je rozšíření přístupnosti těchto památek pro návštěvnickou veřejnost a možnosti jejich napojení na návštěvnické trasy.

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Organizace sídlící v jednotlivých palácových vilách, Národní památkový ústav, Muzeum města Ústí nad Labem

Fáze přípravy:

1. Prověření možnosti rozšíření zpřístupnění jmenovaných památek
2. Zpřístupnění památek veřejnosti v turisticky atraktivním období (letní měsíce, víkendy), včetně možnosti zajištění průvodcovských služeb

Termín:

Operativní – dlouhodobý

Charakter:

Organizační

Financování:

• SROP opatření 4.1.2 (grantová schémata Ústeckého kraje)
• SROP opatření 4.2.2 (Regionální rada NUTS 2 Severozápad, grantová schémata Ústeckého kraje)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Zvýšení počtu návštěvníků ve městě Ústí nad Labem, zvýšení významu vyjmenovaných památek pro cestovní ruch, nové pracovní příležitosti.

Název projektu:

F 1 – Rozšíření sítě cyklotras a pěších turistických tras, jejich napojení na rekreační zóny města, navazující služby

Charakteristika:

Projekt sleduje vypracovaný Generel a studii proveditelnosti turistických cest a cyklostezek, vztažené k území města Ústí nad Labem a okolí. Obsahem projektu je realizace vybraných cyklotras a turistických tras nově navržených v Generelu, jejich napojení na identifikované turistické atraktivity v území a doplnění o nezbytný mobiliář (stojany na bicykly, značení, lavičky, lávky…). Dále vybudování navazujících služeb (půjčovny a servisy bicyklů, kiosky s občerstvením…) a zlepšení informovanosti podél tras o těchto i dalších službách (ubytování…). Do budoucna lze uvažovat s dalším zahuštěním sítě, zapojením dalších míst a vytvořením alternativních spojení (cyklobus, železnice…).

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Svaz DELITEUS, Klub českých turistů, České dráhy, poskytovatelé služeb cestovního ruchu

Fáze přípravy:

1. Prověření navržených úseků v Generelu dosud nerealizovaných
2. Navržení nových tras včetně alternativního spojení
3. Zmapování a kontaktování poskytovatelů služeb cestovního ruchu (půjčovny, servisy, občerstvení…)
4. Projektová příprava cyklotras a navazujících stanovišť
5. Majetkoprávní a investorská příprava
6. Realizace navržených a prověřených úseků

Termín:

Krátkodobý, střednědobý

Charakter:

Investiční

Financování:

• SROP opatření 4.2.2 (Regionální rada NUTS 2 Severozápad, grantová schémata Ústeckého kraje)
• INTERREG IIIA (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Zvýšení počtu turistů a cyklistů využívajících značené trasy, prodloužení jejich pobytu v regionu, zlepšení komunikace s poskytovateli služeb cestovního ruchu díky jejich propagaci.

Název projektu:

F 2 – Vybudování a vybavení hippostezek

Charakteristika:

Na Ústecku působí farmy a stáje nabízející produkty agroturistiky včetně projížděk na koních a možnosti ustájení vlastních koní. Projekt jednak reaguje na zvýšenou poptávku návštěvníků po projížďkách na vypůjčených koních, zároveň na problematiku poškozování některých soukromých cest a přiléhajících pozemků. Obsahem projektu je vybudování sítě cest propojujících místa s možností vypůjčení koní. Tyto cesty by zároveň měly vytvářet jednotlivé okruhy.

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Dotčené obce, jednotlivé farmy a stáje, Lesy ČR, firmy obhospodařující dotčené území

Fáze přípravy:

1. Průzkum zájmu stávajících farem a stájí
2. Zpracování studie tras pro hippostezky
3. Projektová, majetkoprávní a investorská příprava
4. Realizace vytipovaných vyjížďkových tras
5. Zásady provozování na trasách

Termín:

Krátkodobý, střednědobý

Charakter:

Organizační, částečně investiční

Financování:

• SROP opatření 4.2.2 (Regionální rada NUTS 2 Severozápad, grantová schémata Ústeckého kraje)
• INTERREG IIIA (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Zvýšení atraktivity venkovského okolí krajského města, zamezení devastace soukromých pozemků, doplňková činnost pro zemědělce.

Název projektu:

G 2 – Mikrobusová doprava v regionu v nočních hodinách

Charakteristika:

Projekt reaguje na nedostatečně zajištěnou autobusovou dopravu v regionu. Dopravní spojení města Ústí nad Labem a ostatních obcí v regionu je omezené, zejména o víkendech a nočních hodinách, kdy se vrací zejména mladí návštěvníci kulturních a společenských akcí do obcí v okolí města. Náplní projektu je zavedení víkendového a nočního spojení krajského města a vybraných obcí v regionu formou mikrobusové dopravy.

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Obce, příp. mikroregiony na Ústecku, Dopravní podnik města Ústí nad Labem, dopravci zajišťující autobusové spojení v regionu

Fáze přípravy:

1. Vytipování a výběr nedostatečných spojení prostředky hromadné dopravy
2. Navržení a prověření nových linek
3. Příprava projektu, marketingová a finanční analýza
4. smlouvy s vybranými provozovateli
5. Provozování mikrobusové dopravy

Termín:

Krátkodobý, střednědobý

Charakter:

Organizační, příp. investiční

Financování:

• SROP opatření 2.1 (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• SROP opatření 4.2.2 (Regionální rada NUTS 2 Severozápad, grantová schémata Ústeckého kraje)
• INTERREG IIIA (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• Státní program podpory turistického ruchu (MMR, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Zlepšení dopravní dostupnosti turistických atraktivit a společenských akcí v krajském městě pro návštěvníky z okolí Ústí nad Labem, zlepšení dopravní obslužnosti obcí na Ústecku, nové pracovní příležitosti.

Název projektu:

I 1 – Zvýšení kvalifikace zaměstnanců v cestovním ruchu, jazykové kurzy

Charakteristika:

Odborná úroveň zaměstnanců a provozovatelů služeb cestovního ruchu je nepříznivá, slabé jsou především znalosti v oblasti rozvoje místního cestovního ruchu a cizích jazyků (angličtina, němčina). Obsahem projektu je pořádání odborných seminářů a specializovaných jazykových kurzů s cílem zvýšit kvalifikaci zaměstnanců v cestovním ruchu.

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Zaměstnanci v cestovním ruchu, provozovatelé služeb cestovního ruchu, CzechTourism, Ústecký kraj, obce, mikroregiony na Ústecku, hospodářská komora

Fáze přípravy:

1. Průzkum zájmu o kurzy a semináře mezi zaměstnanci a provozovateli služeb cestovního ruchu
2. Organizační zajištění seminářů a kurzů
3. Pořádání odborných seminářů a jazykových kurzů

Termín:

Operativní, krátkodobý

Charakter:

Organizační

Financování:

• SROP opatření 4.1.2 (grantová schémata Ústeckého kraje)
• OPRLZ opatření 4.2 (MMR, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu)
• INTERREG IIIA (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Zvýšení odborné úrovně zaměstnanců a provozovatelů služeb cestovního ruchu, snazší kooperace a koordinace v oblasti rozvoje cestovního ruchu, lepší využití potenciálu cestovního ruchu pro rozvoj podnikání.

Název projektu:

L 1 – Zvýšení počtu propagačních materiálů, jejich distribuce v okolí města

Charakteristika:

Město Ústí nad Labem a vybrané turistické atraktivity vydávají rozličné propagační materiály, letáky, mapky. Ty jsou turistům k dispozici v Informačním středisku města Ústí nad Labem nebo přímo u jednotlivých památek. Nedostatečná je jejich distribuce v okolí krajského města. Obsahem projektu je zvýšení počtu aktuálních propagačních materiálů a jejich distribuce na Ústecku.

Garant:

Město Ústí nad Labem

Spolupráce:

Obce a mikroregiony na Ústecku, Informační středisko města Ústí nad Labem

Fáze přípravy:

1. Vytipování distribučních míst a průzkum zájmu
2. Výroba vybraných propagačních materiálů
3. Distribuce

Termín:

Operativní – dlouhodobý

Charakter:

Organizační, investiční

Financování:

• SROP opatření 4.1.2 (grantová schémata Ústeckého kraje)
• INTERREG IIIA (Regionální rada NUTS 2 Severozápad)
• Vlastní zdroje

Očekávané přínosy:

Zvýšení počtu návštěvníků vybraných turistických atraktivit, oslovení potencionálních návštěvníků v širším okolí turistických atraktivit, zvýšení počtu návštěvníků.

3. Zásady implementace

Pro formulaci implementačních zásad byl zpracovatelem částečně využit dokument Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji.

3.1. Principy

Systém implementace Koncepce rozvoje cestovního ruchu je založen na následujících principech:

• Kompatibilita s rozvojovými dokumenty města Ústí nad Labem (Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2006, Strategický rámec Programu aktivní politiky města Ústí nad Labem do roku 2006),
• Návaznost na Strategii rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji,
• Využití existujícího institucionálního rámce.

Zásadním dokumentem je Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2006, schválená v roce 2002 městským zastupitelstvem Ústí nad Labem. Pro oblast věnovanou rozvoji cestovního ruchu byl formulován hlavní rozvojový cíl, implementační cíle s opatřeními a realizačními postupy:

Hlavní rozvojový cíl:

• Podpořit rozvoj malého a středního podnikání v regionu v oblasti cestovního ruchu

Implementační cíle:

• Posílit kapacitu a sortiment dopravní infrastruktury využitelné pro rozvoj cestovního ruchu,
• Ve spolupráci s okolními obcemi budovat ucelený marketingový systém turistické nabídky,
• Přizpůsobit nabídku volnočasových aktivit a služeb ve městě potřebám regionálního turistického ruchu.

3.2. Příprava a realizace projektů

Samotné zpracování projektů vyžaduje definování základních parametrů:

• Časový horizont – operativní, krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý
• Výběr území
• Garant, ostatní spolupracující subjekty
• Zásady provozu
• Zajištění financování (zdroje, způsoby)
• Realizace projektu
• Zásady provozu

3.3. Způsoby podpory

Pro realizaci opatření a projektů navržených v Koncepci je možné identifikovat následující způsoby podpory, které odpovídají standardním zásadám implementace:

• Realizace projektů na základě rozhodnutí a rozpočtu města Ústí nad Labem

Jednotlivé projekty realizuje buď přímo město, nebo organizace, které jsou mu podřízené. Jedná se zpravidla o projekty zaměřené na rozvoj funkcí a složek, které jsou v přímé kompetenci a zodpovědnosti města. V rámci Koncepce rozvoje cestovního ruchu by mohly být příkladem projekty zahrnuté v opatření „Podpora propagace celého regionu“, zejména distribuce propagačních materiálů v okolí města nebo prezentace turistických produktů a příležitostí místního cestovního ruchu na veletrzích. Tyto projekty jsou z velké většiny zajišťovány městem.

• Přímá podpora předem vybraných projektů

Nositelem/předkladatelem projektů může být město nebo více organizací, které se dohodnou na jeho společné realizaci. Jedná se většinou o velké projekty, které vyžadují zapojení více aktérů, v mnoha případech jak z veřejného, tak i soukromého sektoru. V kontextu Koncepce by mohl být příkladem takového projektu realizace jednotlivých turistických balíčků.

• Zapojení se do projektů organizovaných Ústeckým krajem – nepřímá podpora projektů

Tyto projekty jsou zajišťovány krajem, město Ústí nad Labem se spolu s ostatními okresními městy a dalšími subjekty podílí na jejich realizaci.

S výjimkou realizace projektů z prostředků rozpočtu města může přímá podpora projektů probíhat v zásadě následujícími způsoby:

• Spolufinancování vlastní realizace

Nejúčinnější způsob podpory realizace projektů. V rámci této podpory mohou být podpořeny jak projekty neinvestičního charakteru, které nevyžadují náročnou přípravnou fázi, tak i projekty investiční.

• Spolufinancování technické pomoci při dokončování přípravy vybraných projektů k realizaci

Technická pomoc při přípravě projektů (např. zpracování studií proveditelnosti, EIA apod.) bude směřována především na předkladatele s omezenou kapacitou připravit. V tomto ohledu se může jednat např. o malé a střední podnikatele.

• Organizační podpora města

Organizační podporu města mohou vyžadovat zejména projekty většího rozsahu, které zahrnují větší množství účastníků a jsou náročné na koordinaci.

3.4. Kontrola a vyhodnocování

Kontrola se vztahuje především na přímou podporu poskytnutou formou spolufinancování vlastní realizace projektů. Cílem je zjistit skutečný stav plnění cílů projektů, porovnáním tohoto stavu s plánovaným vyhodnotit, nakolik jsou tyto cíle plněny, tzn. do jaké míry je zajištěno efektivní využívání veřejných zdrojů. Pokud se má získat ucelená informace o správném plnění cílů i o transparentním a efektivním vynakládání poskytnutých finančních prostředků, je třeba provádět technickou a finanční kontrolu s pravidelným předkládáním příslušných monitorovacích zpráv. Zatímco finanční kontrola sleduje, zda poskytnutá podpora je využívána v souladu s dohodnutými pravidly a podmínkami, technická kontrola sleduje věcné plnění cílů projektu/programu. Na úrovni jednotlivých projektů by měly být stanoveny cíle a objektivně ověřitelné ukazatele pro dosažení těchto cílů. Průběžné sledování těchto ukazatelů umožňuje měřit skutečně dosažené výsledky a následně je porovnávat s předpokládanými výstupy a tím posoudit, jak projekt přispívá k dosažení cílů. Tento postup pak umožňuje v případě odchýlení od stanovených cílů učinit včas příslušná nápravná opatření. Finanční kontrolu je vhodné provádět pravidelně po kratších časových úsecích, celkové vyhodnocování projektů a plnění cílů pak v delším časovém horizontu.

3.5. Druhy finančních podpor

Společný regionální operační program (SROP)

Priorita 2: Regionální rozvoj infrastruktury

Opatření 2.1: Rozvoj dopravy v regionech

Podopatření 2.1.2: Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech

Konečnými příjemci mohou být obce (svazky obcí), kraje, organizace zřizované nebo zakládané obcemi či kraji.

V rámci tohoto podopatření jsou podporovány rozvojové investiční projekty, zaměřené na zlepšení dopravní obslužnosti včetně propojení místní a regionální veřejné dopravy s železniční sítí, a to:

• integrované dopravní systémy (technologie) ve větších centrech osídlení,
• systémová opatření ve městech na podporu rozvoje městské hromadné dopravy (MHD), zejména rozšíření či zlepšení přepravy, instalace veřejných informačních a odbavovacích systémů pro cestující,
• výstavba dopravních terminálů,
• nákup dopravních prostředků včetně obnovy a rozvoje specifického vozového parku; podpora je možná pouze v případě, pokud je zaručeno, že vybavení bude používáno jen na daném území pouze pro účely stanovené v momentě nákupu v souladu s popisem opatření v operačním programu. (Poznámka: konečný příjemce se písemně zavazuje k dodržování těchto podmínek a je kontrolován orgány odpovědnými za implementaci programu. V případě nedodržení těchto podmínek musí být dotace konečným příjemcem vrácena.

V rámci podopatření nebude možno přispívat na ztrátový provoz MHD nebo na pokrytí ztráty veřejné dopravy. Z prostorového hlediska se podpora zaměří zejména na větší centra osídlení (zejména krajská města) a na potřebné vzájemné propojení městských a venkovských oblastí.

Financování:

• celková veřejná podpora pro veřejné subjekty může dosáhnout 100 % z celkových uznatelných nákladů (75 % z Evropského fondu regionálního rozvoje a 25 % z veřejných zdrojů ČR),
• minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů na jeden projekt je 20 mil. Kč.

Priorita 4: Rozvoj cestovního ruchu

Opatření 4.1: Rozvoj služeb pro cestovní ruch

Podopatření 4.1.2: Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu

Konečnými příjemci dotace mohou být pouze kraje (gestoři grantových schémat).

Na základě výzev pro podávání nabídek do grantových schémat, vyhlašovaných v průběhu roku, mohou předkládat jednotlivé projekty koneční uživatelé, mezi které patří kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji nebo obcemi, malí a střední podnikatelé podnikající v cestovním ruchu nebo jejichž předmět podnikání se vztahuje k podporovaným aktivitám v rámci rozvoje služeb pro cestovní ruch, nestátní neziskové organizace, Hospodářská komora ČR a její složky.

Podporu lze získat na následující aktivity:

• tvorba regionálních a místních propagačních materiálů pro podporu cestovního ruchu,
• propagační a informační kampaně při medializaci jednotlivých regionů,
• tvorba produktů cestovního ruchu v regionech,
• tvorba místních a regionálních systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech,
• poradenství pro malé a střední podniky, podnikající v oblastech cestovního ruchu,
• podpora vytváření partnerství v oblasti cestovního ruchu na regionální úrovni,
• marketingové studie na podporu rozvoje cestovního ruchu v regionech,
• konání seminářů a sympozií o cestovním ruchu v regionální úrovni.

V roce 2005 byly dvakrát vyhlášeny výzvy k předkládání projektů do Grantových schémat “Podpora rozvoje služeb cestovního ruchu v Ústeckém kraji pro veřejný sektor“ a “Podpora rozvoje služeb cestovního ruchu v Ústeckém kraji pro podnikatele“. Mezi oprávněné aktivity patřily:

Marketing CR

• zpracování marketingových studií,
• příprava a realizace marketingových plánů,
• příprava, tisk, distribuce regionálních a místních propagačních materiálů,
• podpora aktivní účasti na veletrzích CR,
• propagační a informační kampaně na cílových trzích,
• semináře, sympozia.

Produkty CR

• projekty zaměřené na tvorbu nových produktů cestovního ruchu

(analýzy, vyhodnocení nabídky produktů, zpracování plánu produktů, jejich tvorba a marketingová podpora)

Regionální partnerství

• příprava, založení regionální organizace DM (destinační management),
• podpora vlastní činnosti DM:
• marketingový program,
• program rozvoje produktů,
• program rozvoje lidských zdrojů.

Financování:

• celková veřejná podpora pro veřejné subjekty je 77 % z celkových uznatelných nákladů (57 % z Evropského fondu regionálního rozvoje a 20 % z veřejných zdrojů ČR),
• celková veřejná podpora pro soukromé subjekty je max. 49 % z celk. uznatelných nákladů,
• minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů na jednu akci v rámci grantového schématu je 200 tis. Kč.

Opatření 4.2: Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch

Podopatření 4.2.1: Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu

Konečnými příjemci, a zároveň i uživateli, mohou být státem zřízené organizace, nestátní neziskové organizace, kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji či obcemi.

Právnické osoby a občanská sdružení podnikající v cestovním ruchu mohou získat podporu podáním žádosti do grantového schématu vyhlášeného Ministerstvem pro místní rozvoj (viz Státní program podpory cestovního ruchu 2006).

V rámci podopatření je možno podporovat projekty, zaměřené na:

• výstavbu a obnovu lázeňské infrastruktury většího rozsahu ve městech a obcích se statutem lázeňského místa nebo které jsou stanovené jako přírodní léčebné lázně popř. v dalších místech doporučených Ministerstvem zdravotnictví, Českým inspektorátem lázní a zřídel (kolonády, lesoparky, kulturní zařízení apod.),
• výstavbu a obnovu kongresových hotelů a center (tzv. kongresový cestovní ruch a turistika), nákup vybavení a zařízení kongresového hotelu nebo centra (min. kapacita 100 míst),
• vybudování celostátního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu (nákup a aplikace informačních technologií),
• ucelené projekty rozvoje ekoturismu v rámci chráněných krajinných oblastí a národních parků, zejména pokud jde o podporu doprovodné infrastruktury (turistické stezky, cyklostezky a cyklotrasy, odpočívadla, kiosky, informační centra, parkoviště, orientační značení, dopravní prostředek pro ekoturistiku apod.),
• rekonstrukci a obnovu památek nadregionálního významu pro potřeby CR včetně nezbytné doprovodné infrastruktury,
• rekonstrukci a obnovu objektů a budov nadregionálního významu pro potřeby CR (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení),
• výstavbu a obnovu sportovně-rekreačních center národního a mezinárodního významu sloužící aktivitám účastníků cestovního ruchu,
• ucelené projekty cestovního ruchu zaměřené na komplexní vybavení přirozeného turistického regionu infastrukturou cestovního ruchu,
• rozšiřování portfolia hotelů hotelových řetězců v regionech za účelem rozšíření ubytovací kapacity se zvýšenou úrovní a rozsahem služeb,
• budování dálkových cyklostezek a cyklotras včetně doplňkové infrastruktury, budování infrastruktury pro rekreační plavbu,
• výstavbu a obnovu infrastruktury pro mezinárodní filmové, divadelní a hudební festivaly.

Financování:

• celková veřejná podpora pro veřejné subjekty je 75 % z celkových uznatelných nákladů (56 % z Evropského fondu regionálního rozvoje a 19 % z veřejných zdrojů ČR),
• celková veřejná podpora pro soukromé subjekty je max. 49 % z celk. uznatelných nákladů,
• minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů na jeden projekt je 100 mil. Kč.

Podopatření 4.2.2: Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu

Konečnými příjemci, a zároveň i uživateli, mohou být státem zřízené organizace, nestátní neziskové organizace, kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji či obcemi, malí a střední podnikatele působící v odvětví cestovního ruchu resp. kraje jako gestoři grantových schémat.

V rámci podopatření je možno podporovat projekty s kladným přínosem na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch v obcích a regionech zaměřené na:

• rekonstrukci a obnovu památek regionálního významu pro potřeby CR včetně nezbytné doprovodné infrastruktury (kulturní, technické i průmyslové památky),
• rekonstrukci a obnovu objektů a budov pro potřeby CR (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení),
• rozvoj místních či regionálních informačních systémů cestovního ruchu,
• rozvoj a obnovu turistických stezek, cyklostezek, cyklotras, hippostezek a naučných stezek včetně doplňkového zařízení v obcích,
• rozvoj vybavení a zařízení turistických středisek, zejména z hlediska občanské vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, infrastruktura rekreační plavby,
• výstavbu či obnovu ubytovacích a stravovacích kapacit podmiňujících rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě či regionu.

V roce 2005 byly Regionální radou Regionu soudržnosti NUTS 2 severozápad dvakrát vyhlášeny výzvy k předkládání individuálních projektů zaměřených na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu. Současně mohli podnikatelé dvakrát předkládat projekty do grantového schématu “Podpora regionální infrastruktury cestovního ruchu v Ústeckém kraji pro malé a střední podnikatele“, vyhlášeného Ústeckým krajem.

Financování:

• celková veřejná podpora pro veřejné subjekty je 64 % z celkových uznatelných nákladů (48 % z Evropského fondu regionálního rozvoje a 16 % z veřejných zdrojů ČR),
• celková veřejná podpora pro soukromé subjekty je max. 49 % z celk. uznatelných nákladů,
• minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů na jeden projekt je 2 mil. Kč.

Státní program podpory cestovního ruchu 2006 (MMR)

Podprogram č. 2: Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační infrastrukturu

Konečným příjemcem dotace může být občanské sdružení (sportovní a turistický svaz, klub, spolek) nebo podnikatelský subjekt.

Přehled podporovaných aktivit:

• rekonstrukce a vybudování parkoviště a odpočívárny pro cykloturistiku,
• rekonstrukce a vybudování infrastruktury pro rekreační a sportovní plavby (vodácký kemp, tábořiště, přístaviště),
• rekonstrukce a vybudování víceúčelového nezastřešeného hřiště pro míčové sporty u ubytovacího zařízení cestovního ruchu (mimo fotbalové hřiště),
• rekonstrukce a vybudování tenisového hřiště u ubytovacího zařízení cestovního ruchu,
• rekonstrukce a vybudování bazénu, koupaliště (včetně sauny u těchto zařízení),
• rekonstrukce a vybudování jezdecké stáje a jízdárny,
• vybudování technického zasněžování,
• pořízení odbavovacího systému u lyžařských vleků,
• rekonstrukce a vybudování lyžařských vleků, večerního osvětlení lyžařských tratí,
• rekonstrukce a vybudování veřejného WC u sportovně-rekreačního zařízení,
• rekonstrukce a vybudování dalších zařízení sloužících rozvoji cestovního ruchu.

Financování:

• · podpora je poskytována formou systémové investiční dotace, která může dosáhnout max. 50% celkových způsobilých výdajů akce.

Operační program rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ)

Priorita 4: Adaptabilita a podnikání

Opatření 4.2: Specifické vzdělávání v oblasti cestovního ruchu

Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Ministerstva pro místní rozvoj, konečný příjemce opatření, připravil pro rok 2006 následující projekty:

1. projekt: “Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu“

2. projekt: “Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu“

Projekty obsahují katalogy vzdělávacích programů, z nabídky si budou následně vybírat dodavatelé z řad vzdělávacích institucí, konzultačních a softwarových firem, kteří budou různé kombinace vzdělávacích programů realizovat.

Vedle výše uvedeného předloží Ministerstvo pro místní rozvoj návrhy těchto dalších systémových projektů, resp. grantových schématů:

• Informace v cestovním ruchu,
• Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu,
• Event. marketing pro cestovní ruch,
• Rekvalifikační programy pro služby v cestovním ruchu,
• Školení a vzdělávání pro podnikatele v cestovním ruchu a začínající podnikatele včetně agroturistiky, podnikání v cestovním ruchu na územích chráněných přírodních hodnot nebo chráněných hodnot kulturního dědictví (grantové schéma).

Financování:

• celková veřejná podpora je 100 % z celkových uznatelných nákladů (75 % z Evropského sociálního fondu a 25 % z veřejných zdrojů ČR).

Program: INTERREG IIIA

Iniciativa Společenství INTERREG IIIA je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší Iniciativou Společenství EU. Jeho realizace byla před vstupem České republiky do EU zkoordinována s programem Phare CBC. V České republice je realizována prostřednictvím pěti samostatných programů podle jednotlivých hranic, a to na hranicích s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a dvou německých hranicích, tj. s Bavorskem a Saskem.

Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Svobodný stát Sasko

Program byl na české straně oficiálně vyhlášen 1. července 2004.

Území určené pro dotační podporu z Iniciativy Společenství INTERREG IIIA v česko-saském příhraničí je území příslušných samosprávných regionů ležících v blízkosti společné hranice. V ČR jsou to Karlovarský kraj (území okresů Karlovy Vary, Sokolov a Cheb), Ústecký kraj (území okresů Chomotov, Most, Teplice, Louny, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín) a Liberecký kraj (území okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily).

V Sasku podporované území zahrnuje okresy Vogtland, Aue-Schwarzenberg, Annaberg, Freiberg, Weißeritz, Saské Švýcarsko, Budyšín (Bautzen), Löbau-Zittau, Střední Krušnohorský okres a statutární město Plavno (Plauen). Na základě doložky o flexibilitě 20 % se do příhraničí zahrnují i okresy Saale-Orla (Svobodný stát Durynsko), Greiz (Svobodný stát Durynsko), Zwickauer Land, Stollberg, Mittweida, Míšeň (Meißen), Kamenec (Kamenz), Dolnoselzský – Hornolužický okres a statutární města Cvikov (Zwickau), Kamenice (Chemnitz), Drážďany (Dresden), Hoyerswerda a Zhořelec (Görlitz). Doložka o flexibilitě znamená, že se tyto oblasti mohou podílet na projektech z Iniciativy Společenství INTERREG IIIA na česko-saské hranici do výše 20 % prostředků alokovaných na saské straně hranice.

Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA je ve srovnání s programem SROP zaměřen zejména na rozsahem menší projekty s konkrétním dopadem na dotyčnou příhraniční oblast. Při výběru projektů bude kladen větší důraz na skutečné přeshraniční dopady a na prvek sbližování lidí a institucí v průběhu přípravy a následné realizace projektů. Vybírány budou pouze takové projekty, které mohou prokázat přímý přeshraniční dopad na obou stranách hranice.

Všeobecným cílem programu na česko-saské hranici je zvýšení konkurenceschopnosti pohraničí v evropském kontextu a trvalé zlepšení životních podmínek obyvatel.

Konečnými příjemci, a zároveň i uživateli, mohou být státem zřízené organizace, nestátní neziskové organizace, kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji či obcemi.

Program je zaměřen zejména na:

• podporu rozvoje měst a venkova,
• nepřímou podporu podnikání a rozvoje malých a středních firem, hospodářskou spolupráci a rozvoj hospodářského sektoru,
• rozvoj cestovního ruchu a turistiky,
• podporu integrace trhu práce a sociální zařazení,
• rozvoj lidských zdrojů, technologický rozvoj, vzdělávání, na kulturu, vědu a zdravotnictví s cílem zvýšit produktivitu a pomáhat při vytváření udržitelných pracovních příležitostí,
• ochranu přírody a životního prostředí, podporu obnovitelných zdrojů energie,
• rozvoj dopravy a regionálních informačních a komunikačních sítí,
• podporu malých místních iniciativ, socioekonomických aktivit s cílem podpořit projekty typu "lidi pro lidi", tj. zvýšit spolupráci mezi komunitami z obou stran hranice.

Financování:

• celková veřejná podpora je 80 % z celkových uznatelných nákladů (75 % z Evropského fondu regionálního rozvoje a 5 % ze státního rozpočtu ČR).

Program obnovy venkova (POV) Ústeckého kraje

Konečnými příjemci dotace mohou být obce do 3 000 obyvatel, resp. dobrovolné svazky obcí zřízené podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, které leží v územním obvodu Ústeckého kraje. Podpořené projekty musí být realizovány na území Ústeckého kraje.

Oblasti podpory:

• Obnova a rozvoj venkovské zástavby a veřejných prostranství
• dotaci lze poskytnout obci na výstavbu, úpravy a opravy objektů občanské vybavenosti ve vlastnictví obce,
• Chodníky a místní komunikace:
• opravy i výstavba chodníků a místních komunikací v současně zastavěném území obce, s výjimkou nových rozvojových lokalit a výstavba či značení cyklotras a cyklostezek,
• Zlepšení životního prostředí, revitalizace a ochrana krajiny, nakládání s odpady:
• podpora místních aktivit, které přispívají ke zlepšení čistoty a vzhledu zeleně, vodních toků a ploch, k posílení jejich krajinotvorné funkce, řešení nakládání s odpady,
• Integrované projekty venkovských mikroregionů:
• obnova občanské vybavenosti, technické infrastruktury pro rozvoj malého a středního podnikání a péči o krajinu, zavádění a využívání veřejného internetu, obecní rozhlas, rozvoj činnosti knihoven, školící a informační akce, akce zvyšující jazykovou vybavenost obyvatel a přeshraniční spolupráci, zřizování rozvojových center mikroregionů.

Minimální výše dotace je 25 tis. Kč, maximální výše 300 tis. Kč, resp. 1 mil. Kč.